
Západoslovenské město Holíč (německy Holitsch [dříve Weißkirchen], maďarsky Holics), ležící v Záhorské nížině v Trnavském kraji nedaleko řeky Moravy asi 5 km od Hodonína, se může pochlubit množstvím památek. K hlavním pamětihodnostem patří barokně-klasicistní opevněný zámek (kaštel), jediný zachovaný větrný mlýn na Slovensku, manufaktura, záhadné megalitické kameny, kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova, loretánská kaple, kostel sv. Martina s klášterem kapucínů, evangelický kostel, pravoslavný chrám Počajevské ikony Matky Boží a svatých Cyrila a Metoděje a kaple sv. Floriána, která stojí na hřbitově v Hurbanově ulici na jihovýchodním okraji města.
Byla postavena na místě staršího sakrálního objektu, nejspíše ve 2. polovině 18. století. Její dokončení je kladeno k roku 1762. Toto místo je obecně považováno za místo nejstaršího osídlení v Holíči. Panuje domněnka, že předchůdce dnešní kaple mohl souviset s někdejší pohanskou svatyní pod návrším. Kaple patřící římskokatolické církvi byla v roce 1990 vyhlášena národní kulturní památkou. Do vybudování chrámu Počajevské ikony Matky Boží a svatých Cyrila a Metoděje ji využívala pravoslavná církev. Dnes je bez využití a není veřejnosti přístupná..