První zmínka o tvrzi je z r. 1220, kdy na ní sídlil Budislav z Kovářova. Funkci panského sídla ztratila po r. 1592 kdy Kovářov připojil Jan Jiří ze Švamberka k Orlíku. Později zde byl hospodářský dvůr. Za pozůstatek tvrze je považováno čp. 25 či 46.
Hlavní obrázek místa
© Milan Caha 06/2009
Přesná lokalizace staré kovářovské tvrze není jednoznačná. Starší autoři ji uvádějí západně od kostela, v bezprostředním sousedství hřbitova, a její pozůstatky viděli v mírném návrší s náznaky příkopu a budovou dnešního čp. 46, kdysi součástí velkého hospodářského dvora. Pro tuto lokalizaci nasvědčují i předválečné nálezy klenutých sklepů a kamenných portálků, snad z předhusitské doby. Novější autoři (včetně Pocheho) za pozůstatek tvrze považují sousední čp. 25, které tvoří severovýchodní nároží hospodářského dvora. Tato budova s hlavním průčelím směřujícím na náves má rovněž klenuté sklepy, výrazné opěráky a prokazatelně renesanční části zdiva.
Milan Caha (zdroj: T. Durdík, B. Nechvátal, F. Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Prácheňské museum, Písek 1995), 6.1. 2010
historie

První písemná zmínka o tvrzi Kovářov je z roku 1220, kdy na ní sídlil vladyka Budislav z Kovářova. Druhým známým majitelem je Rynart z Kovářova, který zemřel před rokem 1318. Vývoj obce byl poněkud složitý, ve 14. století byla rozdělena na čtyři díly. Díl s tvrzí vlastnil tehdy rod Brusů z Kovářova (přídomek z Kovářova tehdy používaly i jiné drobné vladycké rody). Významným majitelem tvrze byl Matěj Brus z Kovářova, který získal za zásluhy za obranu Karlštejna od krále Zikmunda v Kovářově i další majetky. Jeho potomci prodali kovářovské majetky Janu a Matěji z Jetřichovic a od nich tvrz v roce 1497 získal Jan z Rožmberka. Celou obec Kovářov s oběma tvrzemi pak do vlastnictví v roce 1592 získal Jan Jiří ze Švamberka, který jej připojil k panství Orlík. Tím ztratila tvrz (stejně jako tvrz Nový Kovářov) funkci panského sídla. Na jejím místě pak vznikl hospodářský dvůr, mnohokrát v dějinách…  číst dále

Milan Caha (zdroj: T. Durdík, B. Nechvátal, F. Kašička: Hrady, hrádky a tvrze na Písecku, Prácheňské museum, Písek 1995), 6.1. 2010

Jihočeský kraj,  Písek  (PI), Kovářov

Místa v okolí

 fara
 židovský hřbitov
 Skalní brána
 Kotýřina
 Zahrádka
 kaplička
 kaple sv. Anny
 Lašovice
 špitál
 Onen Svět
 rozhledna Kuníček
 kaple sv. Anny
 synagoga
 Petrovice
 Jenišovice
 Vrškámen
 Voltýřov
 Žďákovský most
 Voltýřov
 Obrovy hroby
 Orlík nad Vltavou
 Obděnice
 socha sv. Prokopa
 kostel sv. Prokopa
 návesní kaple
 Husova kazatelna
 kostel sv. Jiljí
 nová synagoga
 stará synagoga
 radnice
 stará fara
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Zvíkov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Prokopa
 Zhoř
 Plešiště
 Pořešice
 židovský hřbitov
 Vlksice
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 kostel sv. Kateřiny
 Varvažov
 kaple Panny Marie
 vyhlídka nad Kamýkem
 Vysoký Chlumec
 Vrškamýk
 kostel sv. Linharta
 boží muka
 Varvažov
 Lety
 Bukovany
 Zduchovice
 synagoga
 boží muka
 Skrýšov u Sedlčan
 Zalužany
 Poušť sv. Marka
 židovský hřbitov
 Obětní kámen
 Nadějkov
 empírový most
 Ústupenice
 Veselíčko
 Smolotely
 kostel sv. Anny
 Třebnice
 Zvěřinec
 Doubravice
 Skalice
 Zbenice
 Kupa u Jestřebic
 Chraštice
 Nedrahovice
 kostel sv. Václava
 špýchar
 Karlov
 židovský hřbitov
 Zběšičky
 Opařany
 židovský hřbitov
 synagoga
 Kosova Hora
Základní informace místa
ID místa: 8569
Typ místa: tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 7.1.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama