Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.
Hlavní obrázek místa
© Petr Nožička 04/2010
Jednodílný hrad nepravidelného (skoro kulatého) tvaru. Na severní a východní straně chráněn vyhloubeným příkopem a valem. Ze strany jižní a západní chráněn přirozeným srázem. V severní části val přerušen, mohlo by jít o pozůstatek vstupu. Plošina hradu je mírně svažitá, beze stop zástavby, kterou neodhalily ani archeologické sondy. Stopy po případných dřevěných konstrukcích by mohl odhalit až podrobný archeologický průzkum lokality.
Petr Nožička, čerpáno z T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, 29.5. 2010
historie

Hrádek z konce 13. století, který vznikl při kolonizaci této části podkrkonoší, jak o tom svědčí i nálezy střepů z tohoto období. Hrad nemohl vzniknout v dřívější době, protože kolonizace pomezního hvozdu začala probíhat právě až koncem 13. století. Území, kde leží Hrádek u Štěpanic, kolonizoval rod Markvarticů, který se později rozdělil na několik linií. V oblasti horního Pojizeří to byly větve Valdštejnů a Lemberků. Převážnou část území zde postupně získávají Valdštejnové a centrem této oblasti se stává hrad Štěpanice – prvním známým držitelem hradu byl Jan z Valdštejna (1304–1340). Doba založení hradu a jeho zakladatel nejsou známi. Hrad pravděpodobně nebyl předchůdcem hradu Štěpanice, spíše jeho souputníkem v době kolonizace. Stav a podoba lokality, stejně jako její vymizení z paměti, svědčí o tom, že období kolonizace dlouho nepřežila. Hrádek je sice strategicky velmi dobře umístěn, ale v 15. století,…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z : Z. Fišera, Tři neznámá hradiště na Jilemnicku, Ročenka KAS 1987, 23.5. 2010

Půdorys místa

půdorys hradu
© T. Durdík podle J. Sigla (in T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • koncem 13. století

    Vznik hrádku

  • 1304 - 1340

    Držitelem hradu byl Jan z Valdštejna

  • 1765

    O hrádku již nejsou žádné informace ani na tereziánském a josefském katastru a ani na Grauparově mapě Krkonoš.

  • 1842

    Teprve indikační skica Štěpanic nazývá les v této lokalitě „Hradiště".

Liberecký kraj,  Semily  (SM), Benecko

Místa v okolí

 Dolní Štěpanice
 Žalý
 Víchová
 kaple sv. Anny
 Jilemnice
 kašna a sousoší
 kostel sv. Vavřince
 Plátenický dům
 hraběcí pivovar
 městská spořitelna
 stará radnice
 Zvědavá ulička
 Mladkovský hrádek
 Špitál
 kostel sv. Mikuláše
 hrobka Harrachů
 evangelický kostel
 Horní Branná
 Tři domky
 kostel sv. Vavřince
 Vrchlabí
 Vrchlabí
 Nístějka
 kostel sv. Josefa
 Sytový
 Roprachtice
 Podhůří
 kostel sv. Josefa
 U borovice
 Loukov
 Kundratice
 Škodějov
 Roztoky u Semil
 Studenec
 dub letní
 panská hájovna
 zvonička
 kříž
 boží muka
 Žďár
 Fořt
 Purkhybl
 Ždírec
 Košťálov
 Jesenný
 Levínská Olešnice
 Levín
 kostel sv. Martina
 Masarykova vyhlídka
 fara
 Kozinec
 Koštofrank
 Semily
 kaple Piety
 Návarov
 evangelický kostel
 Štěpánka
 Rudník
 kostel sv. Václava
 Rudník
 fara
 kostel sv. Víta
 Maják Járy Cimrmana
 Arnultovice
 Lomnice nad Popelkou
 smírčí kříž
 Hostinné
 děkanství
 radnice
 morový sloup
 větrný mlýn
 Kláštenec
 kostel sv. Jakuba
 kostel Wang
Základní informace místa
ID místa: 9057
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.1.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve středočeském kraji, v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les a z něj se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě vytesané do žuly.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

reklama