Hrádek podle archeologických nálezů z konce 13. století. Jednalo se o kolonizační provizorium při osídlování Podkrkonoší a nedlouho po tomto období pravděpodobně hrad zanikl. Hradiště je jednoduché a beze stop zástavby.
Hlavní obrázek místa
© Petr Nožička 04/2010
Jednodílný hrad nepravidelného (skoro kulatého) tvaru. Na severní a východní straně chráněn vyhloubeným příkopem a valem. Ze strany jižní a západní chráněn přirozeným srázem. V severní části val přerušen, mohlo by jít o pozůstatek vstupu. Plošina hradu je mírně svažitá, beze stop zástavby, kterou neodhalily ani archeologické sondy. Stopy po případných dřevěných konstrukcích by mohl odhalit až podrobný archeologický průzkum lokality.
Petr Nožička, čerpáno z T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 2000, 29.5. 2010
historie

Hrádek z konce 13. století, který vznikl při kolonizaci této části podkrkonoší, jak o tom svědčí i nálezy střepů z tohoto období. Hrad nemohl vzniknout v dřívější době, protože kolonizace pomezního hvozdu začala probíhat právě až koncem 13. století. Území, kde leží Hrádek u Štěpanic, kolonizoval rod Markvarticů, který se později rozdělil na několik linií. V oblasti horního Pojizeří to byly větve Valdštejnů a Lemberků. Převážnou část území zde postupně získávají Valdštejnové a centrem této oblasti se stává hrad Štěpanice – prvním známým držitelem hradu byl Jan z Valdštejna (1304–1340). Doba založení hradu a jeho zakladatel nejsou známi. Hrad pravděpodobně nebyl předchůdcem hradu Štěpanice, spíše jeho souputníkem v době kolonizace. Stav a podoba lokality, stejně jako její vymizení z paměti, svědčí o tom, že období kolonizace dlouho nepřežila. Hrádek je sice strategicky velmi dobře umístěn, ale v 15. století,…  číst dále

Petr Nožička, čerpáno z : Z. Fišera, Tři neznámá hradiště na Jilemnicku, Ročenka KAS 1987, 23.5. 2010

Půdorys místa

půdorys hradu
© T. Durdík podle J. Sigla (in T. Durdík: Ilustrovaná encyklopedie českých hradů, Libri, Praha 1999)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek

Vývoj událostí místa

  • koncem 13. století

    Vznik hrádku

  • 1304 - 1340

    Držitelem hradu byl Jan z Valdštejna

  • 1765

    O hrádku již nejsou žádné informace ani na tereziánském a josefském katastru a ani na Grauparově mapě Krkonoš.

  • 1842

    Teprve indikační skica Štěpanic nazývá les v této lokalitě „Hradiště".

Liberecký kraj,  Semily  (SM), Benecko

Místa v okolí

 Dolní Štěpanice
 Žalý
 Víchová
 kaple sv. Anny
 Jilemnice
 kašna a sousoší
 kostel sv. Vavřince
 hraběcí pivovar
 Plátenický dům
 stará radnice
 městská spořitelna
 Zvědavá ulička
 Mladkovský hrádek
 Špitál
 kostel sv. Mikuláše
 hrobka Harrachů
 evangelický kostel
 Horní Branná
 Tři domky
 kostel sv. Vavřince
 Vrchlabí
 Vrchlabí
 Nístějka
 kostel sv. Josefa
 Sytový
 Roprachtice
 Podhůří
 kostel sv. Josefa
 U borovice
 Loukov
 Kundratice
 Škodějov
 Roztoky u Semil
 Studenec
 dub letní
 panská hájovna
 kříž
 zvonička
 boží muka
 Žďár
 Fořt
 Purkhybl
 Ždírec
 Košťálov
 Levínská Olešnice
 Jesenný
 Levín
 Hornické muzeum
 kostel sv. Martina
 fara
 Masarykova vyhlídka
 Kozinec
 Koštofrank
 Semily
 kaple Piety
 Návarov
 evangelický kostel
 Štěpánka
 Rudník
 kostel sv. Václava
 Rudník
 fara
 kostel sv. Víta
 Maják Járy Cimrmana
 Arnultovice
 Lomnice nad Popelkou
 Hostinné
 děkanství
 smírčí kříž
 morový sloup
 radnice
 větrný mlýn
 Kláštenec
 kostel sv. Jakuba
 kostel Wang
Základní informace místa
ID místa: 9057
Typ místa: hrad
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 28.1.2011
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama