
Objekt tvrze tvoří východní křídlo čtyřkřídlého hospodářského dvora. Tvrz je obdélníková patrová budova, nejstarší gotická část je podsklepená. Zachovaly se zde fragmenty renesanční výzdoby – vstupní portál (ze dvora), zbytky ostění a sgrafit.
Název obce Myslín (ves či dvůr Myslův) naznačuje její stáří, které může sahat až do 13. století. Písemné doklady o její existenci však pocházejí až z konce 14. století, z let 1382 a 1385. Tehdy tvrz vlastnil Štěpán, přezdívaný Burák, přívrženec kališníků. Jeho bratr Beneš naopak bojoval na straně panské jednoty u Lipan. Koncem 15. století zde žil Hroch z Myslína, který ves s tvrzí prodal Václavu Zubovi z Landštejna. Poté – v roce 1543 – získal Myslín Vilém Loubský z Lub, jehož potomci zde žili až do poloviny 17. století. V roce 1679 tvrz získávají Eggenbergové a připojují ji k panství Orlík. Při pozemkové reformě získali hospodářský dvůr s tvrzí drobní majitelé. Jejich potomkům byl objekt vrácen v restituci, dnes je objekt nepřístupný, slouží jako obytný a hospodářský areál.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.