Hrádek, lidově zvaný Burgstein, byl založen asi na přelomu 13.–14. stol., pravděpodobně za Jiljího ze Švábenic a na Úsově či jeho synem. Existence sídla však neměla dlouhého trvání, proto zřejmě neexistují písemné záznamy. V místě asi původně dřevěného hrádku jsou dochovány valy a vylámané příkopy.
Hlavní obrázek místa
Frankštát
Celkový pohled
2000 ©Radim Bystroň
Skromné pozůstatky hradní lokality zvané Burgstein se datují do přelomu 13.–14. století. Bývalý hrádek leží ukryt v lese asi 3 km východně od Nového Malína a stále vyvolává historické nejasnosti. Může za to druhé středověké sídlo v Novém Malíně, původně Frankštátu, které asi převzalo jeho funkci. Burgsteinem se např. zabýval historik L. Červinka, který se domíval, že jde o pozůstatek starověkého hradiska. To naopak zavrhuje F. Musil, který je přesvědčen o středověkém sídle. Hrádek leží na skalnatém podloží nad Malínskou roklí v areálu skalního labyrintu asi ve výšce 620 m n. m. Východní strana je chráněna skalnatým zlomem, západní strana zvolna klesá, takže byla opevněna příkopem. Oblouk příkopu vede od severu a v nejzranitelnějším prostoru je zdvojen. Centrální plošina má tvar podobný pětistěnu. Délka činí až 31 m a šíře 17 m. Za plošinou k jihu je odstupněná terasa a za ní vytesaný asi 9 m široký příkop, cca 4 m hluboký. Ten se stáčí k západu, kde ztrácí hloubku a pokračuje k severu, k opět asi 9 m šířky. Zde je též vylámán ve skále. Centrální plošina nenese náznaky stavby, což však ale budovu nevylučuje. Lokalita byla zkoumána pouze povrchovým průzkumem. Pravděpodobně se jednalo o dřevěný hrad, neboť v místě nebyla nalezena žádná malta. Jak uvádí publikace o obci Frankštát z r. 2000, mohl Burkstein založit Jiljí ze Švábenic a na Úsově, či jeho syn Hrabiš (1254–1296). Po něm je pravděpodobně nazván sousední Hrabišín. Burgstein tak mohl plnit funkci základny pro kolonizaci kraje a ochranu těžní činnosti v kraji. Bohužel neznáme žádné písemné zprávy, takže větší jasnost může vnést jen případný archeologický průzkum hrádku. Jeho sídelní funkce však neměla dlouhého trvání.
Ivo Rozehnal - zdroje: http://www.turistika.cz/mista/burgstein-ci-malinsky-hradek a Miroslav Plaček: Povrchová prospekce reliktů některých šlechtických sídel na Šumpersku, Přehled výzkumů 44/2002, Archeologický ústav AV ČR, Brno 2002, 16.1. 2016

Půdorys místa


©
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Olomoucký kraj,  Šumperk  (SU), Nový Malín

Místa v okolí

 Mrtvý muž
 Frankštát
 Vikýřovice
 Třemešek
 Rapotín
 Vikýřovice
 Rabštejn
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Barbory
 Geschaderův dům
 Šumperk
 mariánský sloup
 radnice
 Sobotín
 kostel sv. Linharta
 kostel sv. Jiří
 Strážník
 Velké Losiny
 Žerotínská sýpka
 ruční papírna
 Brníčko
 Kalvárie
 Bludoveček
 kaple sv. Prokopa
 Maršíkov
 Tři kameny
 Bludov
 Háj u Šumperka
 Bludov
 kostel sv. Jiří
 kostel sv. Martina
 Bradlo
 Ztracené kameny
 Zelené kameny
 kostel Všech svatých
 lázně Bludov
 rychta
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 kostel sv. Matouše
 Rešov
 Křížový vrch
 kostel sv. Vavřince
 hrobka rodiny Kleinů
 Fialův mlýn
 Alfrédova chata
 Rešovské vodopády
 kaple sv. Václava
 Loučná nad Desnou
 Spitzerova vila
 Jelení studánka
 Janovice
 kostel sv. Kateřiny
 Bohdíkov
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Vavřince
 Šumvald
 Ruda nad Moravou
 Strálek
 Preisův mlýn
 Františkova myslivna
 městské hradby
 Rýmařov
 kostel sv. Michala
 mincovna
 radnice
 Nová Ves
 Dubicko
 kaple sv. Floriána
 Dům Pod podloubím
 morový sloup
 empírová kašna
 stará radnice
 Zábřeh
 kostel sv. Barbory
 Skalička
 měšťanský pivovar
 Svatojánský most
 Dlouhá Loučka
 Dlouhá Loučka
 hraniční sloup
 Petrovy kameny
 Sovinec
 kostel sv. Augustina
 chata Ovčárna
 chata Barborka
 Praděd
 vodopády Bílé Opavy
Základní informace místa
ID místa: 592
Typ místa: hrad
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 13.2.2003
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Trenčín, krásné město na řece Váhu a jeho dominanta

Cestování

Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.

reklama