
Městys Radiměř (německy Rothmühl) se rozkládá po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, asi 12 km východně od Poličky a 10 km jižně od Svitav. Jeho intravilán je rozlehlý, dosahuje délky 9 km. Městys se nachází na rozsáhlých podzemních jezerech. Tato jezera jsou zásobárnou pitné vody pro Brno a přilehlá okolí. Z toho důvodu je zde přísné ochranné pásmo. První listinná zmínka o Radiměři (tehdy Radmels) pochází z roku 1291. Původně to byla obec ležící v Čechách. V průběhu staletí se však hranice Čech a Moravy drobně proměňovaly v závislosti úpravách velikosti jednotlivých panství a taková změna se dotkla i Radiměře. Roku 1512 byla vesnice Radiměř rozdělena na dvě, z nichž jižní část (Česká Radiměř) zůstala v Čechách, kdežto severní část (Moravská Radiměř) připadla Moravě. Moravská Radiměř se poté stala městysem. Roku 1950 došlo ke sloučení obou osad v jeden celek a roku 1952 ke spojení katastrálních území. V roce 2022 byl historický status městyse Radiměře obnoven.
Kostel sv. Anny stojí na historickém území Moravy na hřbitově při průběžné silnici.
století, z níž zůstal zachován pravoúhlý presbytář s opěrnými pilíři. K němu byl v letech 1771-1776 přistavěn v místě lodi nový pozdně barokní kostel se západní kaplí. Věž byla upravena empírově r. 1816 a kostel opraven v letech 1892-1893. Vnitřek kostela byl vymalován r. 1870. Západní část hlavní lodi byla opatřena břidlicovou krytinou v letech 1892-1894. Sanktusník i věž měly obdobnou krytinu. V roce 1928 bylo povoleno pokrytí věžní střechy a sanktusníku měděným plechem. Současný kostel je orientován k severu. Loď je vystavěna na půdoryse protáhlé elipsy s půlkruhově uzavřeným presbytářem a na severní straně pravoúhlou sakristií s oratoří v patře. Nad hlavním jižním průčelím vystupuje hranolová věž s cibulovou bání. Po stranách přiléhá k lodi na východě bývalý presbytář, na západě rovněž obdélná kaple, pod níž je umístěna bývalá kostnice. Nad portálem věže je umístěn empírový štukový reliéf sv. Anny Samotřetí v empírovém dekorativním orámování. Interiér ukrývá hodnotné zařízení s pozdně gotickou reliéfní dřevořezbou sv. Anny Samotřetí z počátku 16. století, autorem oltáře z roku 1666 byl Abraham Fritsch von Reichenberg, působící v Chrudimi. Autorem obrazů z roku 1888 je Antonín Mühl (1856-1905) z Nové Paky. Pod kostelem se nachází jednopatrová fara, která je spojena s hřbitovem dřevěným mostem na pilířích. Před ohrazením areálu stojí pilíř se sochou Panny Marie Bolestné a kříž. Společně s kostelem jsou od roku 1958 chráněny jako kulturní památka. Kostel sv. Anny v Radiměři je kostelem farním a konají se v něm pravidelné bohoslužby..