
Synagoga zdejší židovské obce byla ve dvoře domu čp. 68 na Vítkově náměstí. Byla postavena v letech 1852–54 a slavnostně zasvěcena votickým rabínem Mosesem Schiffmannem. Modlitební sál byl určen pro 58 mužů, 22 míst bylo na ženské galerii. Sál byl plochostropý, stěny byly zdobeny dekorativní výmalbou. Na počátku II. světové války byla synagoga uzavřena, předměty z ní byly odvezeny do Prahy (dnes jsou ve sbírkách Židovského muzea, nejstarší předmět pochází z roku 1722). Židovská náboženská obec zanikla v důsledku nacistické okupace – všech 31 zdejších Židů bylo deportováno v roce 1942 a zahynulo. Roku 1961 prodala ŽNO v Praze budovu synagogy družstvu OPUS a poté byla synagoga radikálně přestavěna do dnešního stavu.
Přední budova sloužila jako byt šámese a rituální lázeň. V 70. letech 19. století byl přední dům upraven na židovskou školu. Ta zde působila do roku 1910, poté byla zrušena a v budově byl zřízen byt pro funkcionáře židovské náboženské obce.