
Hrad byl postaven asi v první polovině 14. století. Poprvé se připomíná r. 1362, kdy se podle něho psal Martin ze Zvěřince. Je znám ještě r. 1394. Po něm jej podědili bratři Bohouš a Mikuláš, uváděni r. 1394. Na počátku hustistského revolučního hnutí, patřil hrad Václavu ze Zvěřince, u něhož se prý podle lidové tradice zdržoval Jan Hus v době svého pobytu na jihočeském venkově. V r. 1415 připojil Václav ze Zvěřince svou pečeť na stížný list do Kostnice. Kolem r. 1442 patřil hrad Arnoštu Leskovcovi a asi od r. 1471 Růtům z Dírného. Hrad tehdy už nebyl obýván. Důvody zpustnutí však nejsou známy. V r. 1539 koupil pustý hrad s příslušenstvím od Viléma Růta z Dírného a jeho pěti bratrů Mikuláš Měděnec z Ratibořic, který podobně jako později jeho synové sídlili na dvoře Úlehle pod Zvěřincem. Hrad Zvěřinec stával na stejnojmenném severním ostrohu jižně od Jesenice a byl na třech stranách chráněn hlubokým vyzděným příkopem,… číst dále
Lidová tradice praví, že na hradě pobýval Mistr Jan Hus v době, kdy musel opustit Prahu. Majitel Zvěřince Václav však také připojil svůj podpis a pečeť na stížný list adresovaný do Kostnice. Podle svědků prý bývalo ve skále na vrchu zřícenin hradu Zvěřinec čas od času pozorováno rozsvícené okno. Skála je však přitom bez jediné stopy po jakémkoli oknu! Podle místních se na kopci se zříceninou i kolem se dějí dodnes často velice podivné věci.
Přibližný vznik hradu
První zmínka o hradu kdy se podle něho psal Martin ze Zvěřince
Hrad zdědili bratři Bohouš a Mikuláš
Na počátku husitstského revolučního hnutí, patřil hrad Václavu ze Zvěřince, u něhož se prý podle lidové tradice zdržoval Jan Hus v době svého pobytu na jihočeském venkově. Václav ze Zvěřince dal svou pečeť na stížný list do Kostnice.
Hrad vlastnil Arnošt Leskovec
Hrad drželi Růtové z Dírného, ale už nebyl obýván. Důvody zpustnutí však nejsou známy.
Pustý hrad s příslušenstvím koupil od Viléma Růta z Dírného a jeho pěti bratrů Mikuláš Měděnec z Ratibořic, který podobně jako později jeho synové sídlili na dvoře Úlehle pod Zvěřincem.
Na vzpomínku na Máchův pobyt na hradě byla umístěna pamětní deska
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.