
Z hradu se krom hromádek kamení nedochovalo celkem nic. Nedaleko je malý rybníček na koupání, a krajina také není ošklivá. I když na místě toho moc neuvidíte, i tak se vyplatí se do těchto končin vypravit.
Je znám ještě r. 1394. Po něm jej podědili bratři Bohouš a Mikuláš, uváděni r. 1394. Na počátku hustistského revolučního hnutí, patřil hrad Václavu ze Zvěřince, u něhož se prý podle lidové tradice zdržoval Jan Hus v době svého pobytu na jihočeském venkově. V r. 1415 připojil Václav ze Zvěřince svou pečeť na stížný list do Kostnice. Kolem r. 1442 patřil hrad Arnoštu Leskovcovi a asi od r. 1471 Růtům z Dírného. Hrad tehdy už nebyl obýván. Důvody zpustnutí však nejsou známy. V r. 1539 koupil pustý hrad s příslušenstvím od Viléma Růta z Dírného a jeho pěti bratrů Mikuláš Měděnec z Ratibořic, který podobně jako později jeho synové sídlili na dvoře Úlehle pod Zvěřincem. Hrad Zvěřinec stával na stejnojmenném severním ostrohu jižně od Jesenice a byl na třech stranách chráněn hlubokým vyzděným příkopem, pouze příkrá východní strana umělé opevnění nepotřebovala. V rozsáhlém předhradí, které leží na jih od vlastního hradu se nedochovalo nic. Ze skalního vrcholu, kde patrně stávala dřevěná věž (zřejmě obytná) je daleký výhled do sedlecké kotliny a na Sedlčany. To též obdivoval i mladý K. H. Mácha, který trávil školní prázdniny v blízkých Měšeticích v rodině svého dědečka. Máchův pobyt na Zvěřinci připomíná pamětní deska z r. 1935..
Podle svědků prý bývalo ve skále na vrchu zřícenin hradu Zvěřinec čas od času pozorováno rozsvícené okno. Skála je však přitom bez jediné stopy po jakémkoli oknu!
Podle místních se na kopci se zříceninou i kolem se dějí dodnes často velice podivné věci..
Na hradě jsme prohlédli celý areál a pak usedli na několik volně ležících kamenů. Dcera, v té době jí byly dva roky, začala svuj "pribeh". Nikdo ji nijak neinspiroval. Doslova si nás posadila a říka: "Řeknu vám, jak pán přijel na koni a pak pán zabil pána." Pořád dokola. A potom ještě řekla, ze vše hoří a lidi jsou smutní. Poněkud neobvyklá příhoda. A protože chodíme po hradech velice pravidelně – můžu potvrdit, že jinde se to už neopakovalo..