plocha hřbitova a klasicistní márnice
© Milan Caha 05/2010
Hřbitov leží cca půl kilometru severovýchodně od okraje města, při polní cestě mezi silnicemi do Heřmaniček a do Chotětic, nedaleko malého rybníku Fabiánek (či Pabiánek). Cesta není sjízdná autem, je vhodná pro pěší či pro cyklisty. Auto lze zaparkovat na odbočce cesty ze silnice č. 121. Hřbitov je volně přístupný (stav květen 2010).
Hřbitov má rozlohu 1575 metrů čtverečních a dochovalo se na něm kolem padesáti náhrobků z různých období. Většina z nich má německé či německo-hebrejské nápisy, novější pak nápisy hebrejsko-české či jen české. ...Pouze na jednom náhrobku, pocházejícím z roku 1882, je epitaf čistě hebrejský. V ohradní zdi, vedle vstupní brány, je prostá klasicistní márnice, dnes zrekonstruovaná..
Židé se v Prčici usazovali snad od počátku 17. století, ale není známo, jak velká byla zdejší židovská komunita. V soupisu Židů z roku 1724 je k roku 1618 uveden neurčený počet Židů. ...Zprvu ve městě nebyla ani synagoga, ani pohřebiště. Zdejší Židé tehdy užívali židovské hřbitovy v Kosově Hoře, Jistebnici, Prudici nebo Voticích. Roku 1865 židovská náboženská obec zakoupila od Johanna Pištěka pole, které pak využila k založení hřbitova. K jeho vybudování došlo mezi lety 1865–1867. První pohřeb zde proběhl v srpnu 1867, pohřbenou byla Josefa, dcera Veita Mautnera ze Sedlce. Poslední pohřby se zde pak konaly roku 1942; zřejmě jako poslední tu byla v říjnu 1942 pohřbena vdova Hermína Löwy z Borotína. Celkem tu bylo za dobu fungování hřbitova pohřbeno přibližně 170 lidí. Za války i po válce hřbitov chátral. Dnes má opravenou jak ohradní zeď, tak vstupní bránu a márnici..
|
Přihlášení |
