Původně románský tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. stol., založen pravděpodobně Vítkem z Prčice. Kol. r. 1375 goticky přestaven. V 16. stol. ozdoben sgrafitovou rustikou, v r. 1730 upraven barokně pod vedením F.I.Préea.
Hlavní obrázek místa
kostel od severu
© Milan Caha 05/2010
Hlavní oltář s obrazem sv. Vavřince z doby kolem r. 1725 byl zřízen majitelem prčického panství, rytířem Janem Vítem Malovcem. Dva boční oltáře jsou zdobeny sochami sv. Jana Nepomuckého a sv. Isidora. Barokní varhany od Bedřicha Semráda ze Sedlce byly vyrobeny roku 1731. Ve stěně kostela je zazděno několik náhrobníků, patřících členům místních šlechtických rodů. Existuje teorie, že jeden z nich je náhrobkem známého rybníkáře Jakuba Krčína z Jelčan a Sedlčan a dokonce že Krčín je v tomto kostele pohřben. Reálnější je však názor, že se jedná o náhrobek jeho dcery, která žila v nedalekých Mitrovicích.
© Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980 a www stránky města), 16.10. 2010
historie

Původně románský jednolodní tribunový kostel z třetí čtvrtiny 12. století (některé prameny však kladou jeho vznik už do 11. století). Za jeho zakladatele jsou považováni Vítkovci, jejichž praotec – Vítek z Prčice – je v Prčici doložen k roku 1179. Traduje se, že kostel byl spojen s prvním sídlem Vítkovců (takzvanou první tvrzí) – a to jednak vstupem na tribunu (dodnes patrným na západní straně věže), tak podzemní chodbou. Kostel měl v té době pravděpodobně i obrannou funkci, nasvědčuje tomu dolní část věže se silnými zdmi a úzkými střílnovými okénky a portál v obvodové zdi. Původní kostel byl malý, s polokruhovou apsidu. Z této stavební fáze se dochovala část zdiva lodi a věže. Po roce 1366, snad kolem roku 1375, byla apsida nahrazena gotickým pětibokým presbytářem. V 16. století byl kostel ozdoben sgrafitovou rustikou (obnovenou v roce 1956). V 17. století byla přistavena sakristie na severní straně…  číst dále

© Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980 a www stránky města), 16.10. 2010

Půdorys místa

půdorys kostela
© kol.: Umělecké památky Čech, část 3. [P/Š], Academia, Praha 1980
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Středočeský kraj,  Příbram  (PB), Sedlec-Prčice

Místa v okolí

 radnice
 morová kaplička
 Prčice
 kostel sv. Jeronýma
 Nové Mitrovice
 židovský hřbitov
 Měšetice
 Staré Mitrovice
 Lidkovice
 Jetřichovice
 Vrchotice
 Bolechovice
 Zvěřinec
 Chlístovské menhiry
 Dobrohošť
 Obětní kámen
 Hrádek u Lovčic
 Lovčice
 Smilkov
 Martinice
 Nedrahovice
 Kouty
 kaple Panny Marie
 Vojkov
 židovský hřbitov
 Beztahov
 Miličín
 židovský hřbitov
 Nadějkov
 Buchov
 Boží hrob
 Kosova Hora
 synagoga
 Votice
 Jistebnice
 Votice
 sousoší Panny Marie
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Prokopa
 kostel sv. Martina
 Jistebnice
 židovský hřbitov
 kostel sv. Mikuláše
 Křešice
 Vrchotovy Janovice
 židovský hřbitov
 Borotín
 dvůr Borotín
 Jistebnice
 Štětkovice
 Červený Hrádek
 kaple Panny Marie
 Doubravice
 židovský hřbitov
 Vysoký Chlumec
 židovský hřbitov
 kostel sv. Martina
 Neustupov
 nová radnice
 stará radnice
 Obděnice
 Ústupenice
 Olbramovice
 Vlksice
 kostel Všech svatých
 Husova kazatelna
 Nemyšl
 Poušť sv. Marka
 Suchdol
 Liderovice
 Pořešice
 špýchar
 Vlčkovice
 Vrškámen
 Husův sbor
 Balkova Lhota
 Drahoušek
 Chotoviny
 Petrovice
 synagoga
 Příčovy
 Osečany
 Třebnice
 Příčovy
 Kňovice
 Jankov
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Václava
 Nalžovice
 kostel sv. Jiljí
 Jenišovice
 nová synagoga
 stará synagoga
 stará fara
 radnice
 Křepenice
 koncentrační tábor
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost Sedlec-Prčice
Nám. 7. května 1
257 91 Sedlec-Prčice
Tel: 317 834 208
Základní informace místa
ID místa: 9295
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 17.10.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama