Moje místa 0
Původně královský hrad Přemysla Otakara II., rozšířen v 15. stol., stavebně praven renesančně a po požáru r. 1842 empírově.
Hlavní obrázek místa
Hrad Svojanov od východu
Celkový pohled na hrad přes šíjový příkop
© Miloš Dempír, 08/2014

Prohlídkové okruhy:

Okruh A - Život na hradě - uvádí návštěvníky do života na hradě v období 2. pol. 19. stol. - sloupová síň, hradní kuchyně, vstupní schodišťová hala, první patro paláce (salony, pracovna, přípravna, dámský hudební salon, ložnice). Galerie - sezónní výstavy soudobého výtvarného umění.
Okruh B - Zázemí hradu - gotická sklepení hradního paláce s výstavou strašidel Šárky Rusínové a expozicí středověkého útrpného práva, unikátní goticko-renesanční dům zbrojnošů s expozicí života hradní posádky na konci 15. století.
Okruh C - Venkovní prostory hradu - volná procházka areálem hradu, nádvořími, gotickou zahradou a hradebními ochozy s možností výstupu na vrchol břitové věže.

http://www.svojanov.cz, 12.4. 2013

    historie

    Hrad Svojanov stával nad městečkem Svojanovem na vrchu, který spadá příkře ke Křetínskému potoku a na jihozápadě vybíhá ve skálu spojenou s ostatním masívem úzkou šíjí. Mohl být vojensky ohrožen pouze od sedla na severu, kdežto na ostatních stranách byl chráněn příkrými svahy. Hrad Svojanov se pod tímto jménem poprvé uvádí r. 1320, osada toho jména vznikla vnitřní kolonizací už před založením hradu. Hrad dal postavit Přemysl Otakar II. někdy

    Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Východní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1989, 24.10. 2009
    K počátkům hradu Svojanova
    Počátky hradu Svojanova jsou zahaleny tajemstvím, které asi nebude hned tak odhaleno. Je to dáno minimálním počtem dochovaných písemných záznamů i četnými stavebními zásahy, které podstatně změnily podobu původního hradu. Snad jediná stavba, která se nám dochovala v původní podobě, je bergfrit, sám o sobě datovaný do 2. poloviny 13. století (podle analogií dalších břitových věží, Zvíkova atd., viz stavebně historický průzkum L. Svobody 2009).

    Jan Večeřa, 17.4. 2015

    pověsti

    Rašínův duch na ohnivém býku
    Podle pověsti dal postavit jeden z domů na Svojanově nějaký zeman jménem Rašín (Rašínové byli ve Svojanově 1664–1688), ale že bylo málo dělníkův, velice je trýznil. Za to neměl duch jeho po smrti pokoje. O půlnoci každého dne otevřel se hrob jeho v Rohozné, jedenácte vozův vjíždělo pak do hradu a za nimi následoval Rašín celý černý na ohnivém býku, ocas jeho v rukou jako uzdu drže. Manželka jeho a lidé na hradě těmito návštěvami již byli

    Hrady, zámky a tvrze království českého I., August Sedláček, 28.5. 2002
    O Karlu Zárubovi a paní Kateřině
    V roce 1645 měl být podle legendy dobýván hrad Svojanov švédskými vojáky. Při obraně vnitřních hradeb zahynul i pán hradu Bohuslav Záruba z Hustířan. Mladá vdova Kateřina se synkem Hertvíkem velmi tesknili. Hradu se nakonec ujal Bohuslavův bratr Karel, který se po čase začal dvořit i paní Kateřině. Když se však seznámil s bohatou pannou rodu rytířského, Kateřinu, která mezitím čekala jeho potomka, zavřel a uzamknul v nejhlubším hradním sklepení.

    Miloš Dempír, Jan Večeřa, 5.3. 2015
    O malé Kateřince
    V roce 1800 hrad zakoupil Jiří Haissler. Krátce po zakoupení hradu se rozhodl obnovit pusté hradní paláce a znovu je upravit pro obytné účely. Na hrad se plánoval nastěhovat spolu s manželkou a sedmiletou dcerkou Kateřinkou. Nejdříve dostavěl původní gotický obytný palác, jehož prostory byly pro bydlení vhodnější, poté plánoval dostavbu reprezentativního paláce renesančního. Jednou si malá Kateřinka hrála v průchodu mezi oběma paláci, právě tam,

    Miloš Dempír, Jan Večeřa, 5.3. 2015
    O zazděné paní Kateřině
    V roce 1557 se stal majitelem svojanovského panství Hertvík Žehušický z Nestajova. Byl to velmi krutý pán. Jeho žena, Kateřina Rabenhauptová z Lichtenburka, byla naopak velmi zbožná. Dodnes na ni vzpomínají v nedalekém Bystrém, kde věnovala místnímu kostelu zlatý kalich. Ještě než se provdala za Hertvíka, měla jinou známost – mladého kováře z hradu, s nímž se i po svatbě tajně stýkala. Scházeli se zejména na rozcestí v lese nedaleko hradu směrem

    Miloš Dempír, Jan Večeřa, 5.3. 2015
    O vypálení Skalského dvora
    Na počátku třicetileté války, v letech 1620 a 1621, přepadla Svojanov tlupa polských jezdců. Když v roce 1621 přitáhli z Vítějevse do Starého Svojanova, nájemce nedalekého Skalského dvora Martin Doležal poslal celou svou rodinu, aby se před vojáky ukryla na hradě. Sám pak s desetiletým synkem hnal dobytek do úkrytu v Olšinách. Nepřátelé však rodinu hospodáře dostihli v místech, kde dnes stojí Boží muka. Tam také všechny její členy pobili. Na

    Miloš Dempír, Jan Večeřa, z hradních vyprávění, 5.3. 2015

    Kontaktní informace
    Hrad Svojanov
    569 73 Svojanov 1
    Tel: 461 744 105 (kastelán), 603 810 085 (rezervace prohlídek)
    URL: http://www.svojanov.cz
    E-mail: info@svojanov.cz , hrad@svojanov.cz
    Základní informace místa
    ID místa: 296
    Typ místa: hrad
    Stav místa: zachovalý
    Přístupnost: přístupno v návštěvních hodinách
    Odkaz: http://www.hrady.cz/?296
    Uveřejněno: 31.3.2003
    Geolokace místa
    WGS84   N 49° 37' 38.92"
    E 16° 24' 30.39"
    Země: Česká republika
    Kraj: Pardubický kraj
    Okres:  Svitavy  (SY)
    Obec: Svojanov
    Facebook TwitThis Google MySpace Live Digg

    Upravit informace
    © Copyright 1995-2019 Hrady.cz (Jiří Čížek), ISSN 1803-0076
    , RSS, Vaše oblíbená místa,
    Zavřít reklamu