Terénní náznaky drobného středověkého sídla na ostrohu, 400 m severně od Staré Vsi u Bílovce. Existenci hrádku lze datovat od konce 13. století do poloviny 15. století.
Hradní vrch – lidově zvaný také Burghügel – se nalézá necelých 500 m severním směrem od farního kostela ve Staré Vsi u Bílovce. Na jižní stranu hrádku, či tvrze, těsně přiléhá rozsáhlá zahrádkářská kolonie rozkládající se nad levým břehem potoka Bílovky, protékajícího středem obce. Ačkoliv lokalita leží takřka na okraji vsi Stará Ves, patří ještě do katastrálního území města Bílovce. Lokalita Hradního vrchu vykazuje takřka všechny prvky a stopy, zařazující jej do systémů drobných středověkých šlechtických sídel. Pozůstatky výrazného středověkého sídla se nacházejí na výrazném zalesněném spočinku, odděleném od stoupajícího terénu mohutným šíjovým příkopem a ze tří stran chráněným prudkými srázy k bezejmenné vodoteči (více viz. popis lokality). Ačkoliv je lokalita vizuelně velmi výrazná, poprvé se o ní lehce zmínil v roce 1921 novojičínský profesor G. Stumpf a odborněji se jí zabývali až významní regionální badatelé p. Milan Boris, Jiří Tichánek a Zdeněk Šerý. Nejnověji tuto lokalitu zařadil do své studie i Dr. M. Plaček. Místo samotné krom výrazného příkopu a rovného centrálního plata neposkytuje žádné jiné viditelné pozůstatky středověkého sídla. I to však stačí, aby v každém návštěvníku místo vyvolalo ducha středověkých staveb. Z Hradního vrchu je přímý výhled na místo dalšího středověkého sídla – zaniklé fortifikace na Dorňákově kopci.
Jan P. Štěpánek, 24.5. 2006
Pozůstatky středověké fortifikace na zalesněném spočinku v nejzápadnější části bíloveckého katastru, obtéká ze tří stran bezejmenný potok, který spolu s velmi strmými svahy k jádru lokality tvoří přírodní obranný prvek místa.. Převýšení od vodní hladiny potoka po vrchol hradiska činí cca 15 m. Plošina nad ohbím potoka je od okolního, mírně stoupajícího terénu oddělena mohutným, asi 10 m hlubokým šíjovým příkopem, jehož vnější okraj chránil dnes již místy sesutý val. Vlastní tvrziště (centrální plató) ve tvaru zaobleného trojúhelníku – lidově by se tento tvar dal nazvat kapkou), znepřístupňovaly stržovitě příkré svahy. Samotná centrální plocha je však zcela rovná a nevykazuje žádné terénní anomálie, z nichž by se dalo usuzovat na možnou strukturu zástavby. Na plošině tvrziště o rozloze zhruba 50 x 40 m, bylo nalezeno několik keramických zlomků a vypálených hrudek "mazanice". Uvedené keramické zlomky se dají zařadit do 14. století. Přesto ale…
číst dále
Jan P. Štěpánek, 24.5. 2006
Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)
Celková situace Hradního vrchu na plánku L. Juroše
© Šlechtická sídla na Novojičínsku (J. Tichánek, 2003)
