
V polovině 17. století patřily Petrovice horlivým katolíkům Přibíkovi Jenšíkovi z Újezda a jeho manželce Lidmile Kateřině, roz. z Talemberka. Přibík Jeníšek založil jezuitskou kolej v Březnici, které daroval roku 1650 petrovické panství. Jesuité si v nedalekých Krašovicích zřídili sídlo, při němž měli kapli a hospodařili tu. Roku 1666 Petrovice krašovičtí jesuité odkoupili od jezuitů březnických. Dochované zprávy uvádějí, že byli mírnou a shovívavou vrchností a vzornými hospodáři. V posledních letech 17. století přeložili sídlo z Krašovic do Petrovic. V té době si zde vybudovali dvě rezidence. Z větší rezidence vznikl později zámek (viz samostatné heslo), dnes sídlo obecního úřadu. Druhá, zvaná malá či letní rezidence stojí na náměstí poblíž kostela. Je to jednopatrová budova s vysokou zděnou věží zakončenou bání se šindelovou střechou. V rozích je zdobena dvěma palisandry.