V jádře renesanční zámek z přelomu 16. a 17. století. Vystavěn snad Thurzy či rodem Thökölyů. Za spišského biskupa dr. Karola Salbecka koncem 18. stol. upraven v letní sídlo biskupů. R. 1929 rozšířen dle projektu D. Jurkoviče.
Spišský Štiavnik
východní část zámku od hlavní cesty
© Jan P. Štěpánek 08/2006
V jádře renesanční, později několikrát upravovaný zámek na okraji slovenské obce Spišský Štiavnik na horním toku řeky Hornád, ležící necelých 12 km jihovýchodně od Popradu. Zámek samotný sice spadá pod obec Spišský Štiavnik, ale nachází se přibližně v polovině cesty mezi ním a obcí Betlanovce. V zámku je umístěno odborné učiliště a lze si jej tak prohlédnout pouze zvenčí. V bývalých hospodářských budovách před zámkem žije početná komunita cikánů a je třeba zde proto být opatrnější.
Jan P. Štěpánek, 1.1. 2009
historie

Obec Spišský Štiavnik vznikla na místě starého benediktinského kláštera z přelomu 10. až 11. století. Poprvé se obec písemně zmiňuje v roce 1246 a její počátky jsou spojené se vznikem štiavnického opatství. Pod to spadalo celkem 13 obcí. Z těchto obcí bylo vytvořeno štiavnické zákupní panství. V roce 1539 panství získal do soukromých rukou Hieroným Laský. Po něm následoval nakrátko rod Thurzů a Ján Rueber. V letech 1579 až 1674 vlastnili štiavnické panství Thökölyové. Patrně někdy za těchto předešlých majitelů byl na okraji obce vystavěn renesanční zámek. Na konci 18. století patřilo panství spišskému biskupovi. Samostatné spišské biskupství bylo ustanoveno v r. 1776. Prvním biskupem byl kongregací zvolen dr. Karol Salbeck (*1725 – +1786 v Levoči). Ten nechal také za 50 000 zlatých upravit zámek na letní biskupské sídlo. V roce 1929 byl zámek rozšířen podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče.

Jan P. Štěpánek, 1.1. 2009

pověsti

Jednoduchá patrová stavba na půdoryse obdelníka s válcovými věžicemi v nárožích – typická forma kastelu (castello). Zámek je kryt vysokou valbovou střechou, která dělením vytváří dojem mansardové střechy. V ose stavby je na hřebeni střechy umístěna drobná věžička. Nad úrovní korunní římsy přechází oválné věžice v polygonální bedněné nástavby završené báněmi. Z jižního průčelí vystupuje v ose stavby mělký trojosý rizalit ukončený nad úrovní korunní římsy trojúhelným štítem s hodinami. Východní a jižní stranu zámku lemuje nízké stavení ukončené atikou ve formě terasní ohrady s nárožní věžicí. Na západě je areál ukončen patrovým provozním stavením a zámeckým kostelem.

Jan P. Štěpánek, 1.1. 2009

Komentáře

Základní informace místa
ID místa: 1529
Typ místa: zámek
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 9.1.2009
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

Naposledy navštívené

reklama