
V jádře renesanční, později několikrát upravovaný zámek na okraji slovenské obce Spišský Štiavnik na horním toku řeky Hornád, ležící necelých 12 km jihovýchodně od Popradu.
Zámek samotný sice spadá pod obec Spišský Štiavnik, ale nachází se přibližně v polovině cesty mezi ním a obcí Betlanovce. V zámku je umístěno odborné učiliště a lze si jej tak prohlédnout pouze zvenčí. V bývalých hospodářských budovách před zámkem žije početná komunita cikánů a je třeba zde proto být opatrnější.
Poprvé se obec písemně zmiňuje v roce 1246 a její počátky jsou spojené se vznikem štiavnického opatství. Pod to spadalo celkem 13 obcí. Z těchto obcí bylo vytvořeno štiavnické zákupní panství. V roce 1539 panství získal do soukromých rukou Hieroným Laský. Po něm následoval nakrátko rod Thurzů a Ján Rueber. V letech 1579 až 1674 vlastnili štiavnické panství Thökölyové. Patrně někdy za těchto předešlých majitelů byl na okraji obce vystavěn renesanční zámek. Na konci 18. století patřilo panství spišskému biskupovi. Samostatné spišské biskupství bylo ustanoveno v r. 1776. Prvním biskupem byl kongregací zvolen dr. Karol Salbeck (*1725 – +1786 v Levoči). Ten nechal také za 50 000 zlatých upravit zámek na letní biskupské sídlo. V roce 1929 byl zámek rozšířen podle návrhu slavného architekta Dušana Jurkoviče..
V ose stavby je na hřebeni střechy umístěna drobná věžička. Nad úrovní korunní římsy přechází oválné věžice v polygonální bedněné nástavby završené báněmi. Z jižního průčelí vystupuje v ose stavby mělký trojosý rizalit ukončený nad úrovní korunní římsy trojúhelným štítem s hodinami. Východní a jižní stranu zámku lemuje nízké stavení ukončené atikou ve formě terasní ohrady s nárožní věžicí. Na západě je areál ukončen patrovým provozním stavením a zámeckým kostelem..