© František Kinař 05/2017
Ves Pátek, nyní část městyse Peruc, stojí na pravém břehu Ohře mezi Louny a Libochovicemi. Přístupná je po silnicích III. třídy od Stradonic a Slavětína a po železniční trati 114 Lovosice - Louny - Postoloprty (zastávka asi 400 m jižně od zámku). Přes ves vede cyklostezka 202.
Dnešní zámek pochází z přestavby renesančního letohrádku po roce 1692 v areálu původní gotické tvrze. Stavebníkem byl Gundakar z Dietrichsteinu, architektem Antonio Porta, stavitelem Jakob Mitthofer. Úplně dokončen byl roku 1697, do roku 1700 se stavěly hospodářské budovy. ...Roku 1710 panství opět získali strahovští premonstráti, kteří nově zařídili kapli Narození Panny Marie v severní části prvního patra. V jejich majetku byl do roku 1945, od té doby sloužil jako kanceláře MNV a JZD. Dnes přístupný po většinu roku, v přízemí galerie a výstavy o místních rodácích a slavných obyvatelích (stavitel řetězových mostů Bedřich Schnirch, cestovatel Emil Holub, cestovatel a "Král orchidejí" Benedikt Roezl, malíř Václav Březina), v patře expozice s historickým nábytkem a dobovými předměty - opatské pokoje, zámecké salonky, kaple. V předzámčí volně přístupná výstava papírových modelů hradů a zámků a recesistické Muzeum husitského hejtmana Alšíka Škrpy..
První písemná zmínka o Pátku - majitel vsi Milhost daroval Pátek vznikajícímu klášteru v Mašťově.
První písemná zmínka o tvrzi, vybudovaná tehdejšími majiteli páteckého panství, řádem premonstrátů, na nevysokém ostrohu nad řekou Ohří.
Za husitských válek byla ves vypleněna a z větší části vypálena. Vsi se zmocnil Zikmund z Třebívlic, po něm syn Matúš ze Žichova.
Dalším vlastníkem se stal významný husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic. Král Zikmund Lucemburský však krátce poté pátecké panství věnoval Janovi z Vartemberka za jeho pomoc při boji proti husitům.
Byl majetek předán Vilémovi z Konic.
Majitelem Pátku se stává Jindřich starší z Klinštejna a na Toužetíně
Jindřich a Jan nechali se svolením krále Ludvíka Jagellonského páteckou tvrz opravit.
Získává pátecké panství Jan IV. Popel z Lobkovic a nechává na místě tvrze vybudovat renesanční letohrádek. Také nechal v r. 1567 renesančně přestavět mlýn pod zámkem. Podle odhadu majetku českých stavů z roku 1557 byl Jan IV. Popel z Lobkovic nejbohatším příslušníkem panského stavu v Plzeňském kraji.
Zemřel Jan a Pátek a okolní získal vsi jeho syn Kryštof z Lobkovic, zvaný Tlustý (nejvyšší hofmistr na dvoře Rudolfa II.).
Pátecký zámek navštívil Vilém z Rožmberka - nejmocnější velmož Čech, a Jaroslav ze Smiřic, dvorský maršálek Českého království.
Zemřel Kryštof z Lobkovicv a pátecké panství zdědil jeho syn Jan Kryštof, který zemřel bezdětný v roce 1614 a panství tak zdědili Alžběta z Lobkovic, Jan Libštejnský z Kolovrat a Vilém mladší z Lobkovic. Ti následně Pátek prodali Štěpánu Jiřímu ze Šternberka a na Postoloprtech.
Zědil zámek syn Adam, který umírá r. 1633 a panství přechází na jeho nezletilého syna Jana Štěpána ze Šternberka.
Zámek zdědila manželka Anna Františka a sňatkem s ní je získává její druhý manžel Hložek ze Žampachu.
Zámek je prodán hraběnce Lidmile Benigně Šternberkové. Po její smrti syn hrabě Václav Vojtěch ze Šternberka prodal Pátek Gundakarovi z Dietrichsteina, který rozšiřoval své libochovické panství.
Zámek byl postaven přestavbou renesančního stavebníkem byl Gundakar z Dietrichsteinu
Byly dokončeny stavby hospodářských budov
Zámek v majteku strahovských premostrátů, byla nově zařízena kaplE Narození Panny Marie v severní části prvního patra.
Zámek byl znárodněn. Umístěna Okresní politická škola, později Oblastní zemědělský archiv, jehož část tvořil i bývalý lobkovický rodinný archiv.
Byly v zámku kanceláře MNV, knihovna a vývařovna JZD, stanice SNB, později zde byla také umístěna mateřská školka.
Zámek byl vždy o prázdninových víkendech otevřen veřejnosti díky místní obyvatelce paní Mileně Hubičkové.
Zřízena galerie a výstavy, zámek je v rámci výstav přístupný po většinu roku
