Pozdně barokní kaple sv. Vincence z Ferrary v Sebuzíně postavena r. 1745 a opravena r. 1874. Čtvercová stavba s půlkruhovou apsidou a hřebenovou zvoničkou, v níž je zavěšen litinový zvon. Ve štítu výklenek s kamennou soškou Krista Trpitele. Interiér tvoří malý oltář s lidovými soškami.
Ves Sebuzín na pravém břehu Labe při ústí Tlučeňského potoka, německy zvaná Sebusein, je prvně zmiňována roku 1251. Byla to poddanská vesnice proslulá pěstováním zeleniny a především ovoce, které se po řece vyváželo do Německa a později po železnici do okolních měst. V r. 1827 byla většina zástavby zničena požárem a r. 1855 ves těžce postihla epidemie cholery. Do r. 1960 byl Sebuzín součástí litoměřického okresu a od r. 1980 je součástí statutárního města Ústí nad Labem, a to městského obvodu Ústí nad Labem-Střekov. Sebuzín leží na silnici II/261 z Liběchova přes Ústí nad Labem do Děčína. Prochází tudy také Labská cyklostezka, která vede po pravém břehu Labe až do Německa, a železniční trať 072 z Lysé nad Labem do Ústí nad Labem. Železniční stanice Sebuzín je však značně vzdálena od centra a zastavují zde pouze některé osobní vlaky. Dopravní spojení proto obstarávají především městské autobusy.
26.4. 2016
Sebuzínská kaple stojí nad někdejší návsí ve středu vsi, kterou nyní ze značné části zabírá kruhový objezd. Pozdně barokní kaple je zasvěcena sv. Vincenci z Ferrary (1358-1419), plamennému kazateli a šiřiteli víry. Postavena byla v r. 1745 a v r. 1874 byla opravena. Je to čtvercová stavba s půlkruhovou apsidou a hřebenovou zvoničkou, v níž je zavěšen litinový zvon. Ve štítu je výklenek s kamennou soškou Krista Trpitele. Plochostropý vnitřek s malým oltářem je vyzdoben pouze lidovými soškami světců a andělů. Interiér je sice nepřístupný, ale lze do něj nahlédnout vstupními dveřmi. Sakrální stavba, která je v obvodu farnosti Církvice, byla prohlášena za kulturní památku.
Jiří Špaček, 26.4. 2016
