
Městys Běhařovice (německy Biharzowitz) leží na silnici II/399, spojující Náměšť nad Oslavou se Znojmem, a to asi 20 km severně od Znojma. První písemná zmínka o obci pochází snad z listiny ze 12. století hlásící se k roku 1046. Od roku 2009 jí byl navrácen historický status městyse, který získala původně v letech 1528-1548. Nyní tu žije asi 370 obyvatel.
Kostel Nejsvětější Trojice stojí na jihovýchodním okraji městyse.
V Běhařovicích kromě toho stál drobný katolický kostel sv. Václava snad románského původu, který byl poničen požáry v letech 1577 a 1627. Nevzhledný a zchátralý kostelík byl nakonec roku 1802 včetně věže zbořen a funkci farního kostela převzal kostel Nejsvětější Trojice. Ten byl roku 1792 v presbytáři vymalován iluzivními malbami od Josefa Winterhaltera mladšího (1743-1807). Důkladně byl opraven roku 1884. Při této opravě byla snížena věž, která měla původně tři zvony. Největší pocházel z roku 1596, druhý nechal odlít Ondřej z Ostešova. Třetí a nejmenší pocházel z dílny Ignáce Beka ze Znojma. Nástěnné malby Josefa Winterhaltera byly restaurovány v roce 1913 malířem Josefem Linhartem a doplněny historickými obrazy. Koncem 60. let 20. století, po druhém vatikánském koncilu, inicioval místní farář Josef Fiala rekonstrukci interiéru kostela. V roce 1969 byl do kostela instalován provizorní dřevěný oltář, který byl poté nahrazen mramorovou menzou podle plánu Viktora Dohnala. Tento architekt pro kostel navrhl i nový svatostánek a křtitelnici. Svatostánek vytvořili Heřman a Karel Kotrbovi, křtitelnici pasíř Tomáš Třasák, obojí v roce 1973. V roce 1978 namaloval Karel Rechlík pro kostel novou křížovou cestu, farář Josef Fiala ji ale nepřijal. Proto byla v roce 1984 instalována křížová cesta výtvarníka Jiřího Říhy. Současný kostel je jednolodní orientovaná stavba s nepatrně odsazeným pětiboce ukončeným kněžištěm, k němuž na boku přiléhá sakristie a depozitář s oratořemi v patře, s lodí obdélného půdorysu a s mohutnou hranolovou věží předstupující v ose západního průčelí. Loď je završena sedlovou, závěr valbovou střechou, věž je kryta helmicí s otevřenou lucernou. Kněžiště a loď jsou obklopeny opěrnými pilíři. K průčelí věže přiléhá dvouramenné schodiště, nad vstupním portálem jsou kamenné erbovní desky. Hlavní vstup do kostela vede skrze čtvercové otevřené předsíně přistavěné po stranách věže ústící do průchozího křížově zaklenutého podvěží. Boční půlkruhem završený vstup je prolomen uprostřed jižní lodi. Presbytář je zaklenut valeně. Na čelní zdi v závěru je iluzivní malované oltářní retabulum, na bocích v iluzivních nikách postavy sv. Petra a Pavla, iluzivní architektura a ornamentální dekor. Loď je zaklenuta valeně s výsečemi, klenební plochu pokrývá síť masivních žeber. V západní části lodi je trojdílná kruchta nesená toskánskými sloupy a podklenutá křížově. V presbytáři se nacházejí vzácné štukové dekorace se sjednocujícím motivem hlaviček beránků. Kostel Nejsvětější Trojice je kostelem farním s pravidelnými bohoslužbami. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka..