V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.
Hlavní obrázek místa
Vstupní průčelí
© Roman Řezáč 09/2004

Zámecký park v Moravci

Od roku 1996 je přilehlý zámecký park pod správou Moravského zemského muzea v Brně, má rozlohu přibližně 3ha. Obsahuje velkou sbírku exotických dřevin, zásluhu na tom má především Gabriel hrabě Gedenus, který zámek vlastnil na konci 19.století. Park je známý především pro své rododendrony a azalky, k nejvýznamějším dále patří dřeviny jako Magnolia soulangiana, jedle kavkazká, barevné formy javorů či různé cypřišky. Mezi nejcennější se však řadí borovice Jeffreyova a jedle stříbrná.
Roman Řezáč, 26.9. 2004
turistické

Park kolem zámku obsahuje řadu vzácných stromů, které dle informací bývalého zámeckého zahradníka p. Dobrovolného nechal osobně zasadit Gabriel Ludwig Franz Ghislain hrabě Gudenus, který byl údajně vystudovaným dendrologem. Bližší informace o parku jsou jednak na tabuli u vchodu a jednak na domovské stránce obce. Na jaře v parku nádherně kvetou rododendrony, na podzim tam pak rostou houby. Místní je ale nesbírají, nechávají je jako turistickou raritu.

Rostislav Nebola, 22.6. 2007

historie

V Moravci stávala původně tvrz, připomínaná poprvé v r. 1374. V l. 1385 - 1386 náležela Vítu z Kralic, na počátku 15. století pak Staníku z Chvališova. Od poloviny 15. století drželi tvrz Gedeonové z Olešničky, až ji v r. 1514 Jiří Gedeon prodal spolu se vsí Moravcem Beneši Z Vahančic. Dále náleželo zboží Pernštejnům a Lhotským ze Ptení. Po Bílé hoře byl statek zkonfiskován dalšímu majiteli, Vilému Munkovi z Ejvančic, a koupil jej Hanuš Jakub Magnáš. Od něho jej získal v r. 1630 Jan Magnáš zvaný Bergamosco, jehož rod byl obdařen přídomkem „z Moravce“, a držel Moravec do r. 1746. Magnášové vybudovali v první polovině 17. století v místech zchátralé tvrze pozdně renesanční zámek. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova s nevelkým lichoběžníkovým nádvořím. Renesanční charakter stavby dnes připomíná hřebínková klenba v průjezdu a stopy po arkádách v nádvoří. Jejich oblouky nebyly neseny sloupy, ale…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 26.4. 2004

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR),

Místa v okolí

 Lhotka u Mirošova
 Bobrová
 Strážek
 Blažkov
 Horní Rozsíčka
 Mitrov
 Radešín
 Dolní Rožínka
 Mitrov
 kaple sv. Barbory
 Křižanov
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 kostel sv. Václava
 Bukov
 Templ
 kostel sv. Mikuláše
 železniční viadukt
 Moravecké Pavlovice
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Rožná
 Rohy
 kostel sv. Jiljí
 Ořechov
 Víckov
 Žďárec
 kostel sv. Jiří
 Centrum Eden
 kostel sv. Marka
 Mostiště
 Košíkov
 socha zubra
 Domanínek
 Kněževes nad Oslavou
 železniční viadukt
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 Osová
 Pernštejn
 boží muka
 židovský hřbitov
 Skryje
 Velké Meziříčí
 Nová synagoga
 Stará synagoga
 Malá synagoga
 Pernštejn
 Obecník
 Rysov
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 železniční viadukt
 katovna
 boží muka
 socha kavky
 Skalský dvůr
 kašna Píseň hor
 Zahradiště
 kostel sv. Kunhuty
 radnice
 evangelický kostel
 krytý trámový most
 Černvír
 Kozlov - horní sídlo
 Kozlov - dolní sídlo
 Újezd u Tišnova
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jiljí
 Aueršperk
 Sáblíkův lesopark
 kaple sv. Anny
 Karasín
 Dolní Heřmanice
 Zubštejn
 Pyšolec
 Deblín
 kaple sv. Barbory
 Žďár nad Sázavou
 Vlčatín
Kontaktní informace
Moravec 1
592 54 Moravec
Tel: +420 566 673 719
http://www.obec-moravec.cz
Základní informace místa
ID místa: 1102
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 26.4.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

reklama