V pozdně renesanční zámek byla přestavěn na starší tvrz v první pol. 17. stol. rodem Magnášů. V roce 1825 byl zámek po požáru obnoven a přestavěn. K budově přiléhá dvůr a rozsáhlý park.
Hlavní obrázek místa
Vstupní průčelí
© Roman Řezáč 09/2004

Zámecký park v Moravci

Od roku 1996 je přilehlý zámecký park pod správou Moravského zemského muzea v Brně, má rozlohu přibližně 3ha. Obsahuje velkou sbírku exotických dřevin, zásluhu na tom má především Gabriel hrabě Gedenus, který zámek vlastnil na konci 19.století. Park je známý především pro své rododendrony a azalky, k nejvýznamějším dále patří dřeviny jako Magnolia soulangiana, jedle kavkazká, barevné formy javorů či různé cypřišky. Mezi nejcennější se však řadí borovice Jeffreyova a jedle stříbrná.
Roman Řezáč, 26.9. 2004
turistické

Park kolem zámku obsahuje řadu vzácných stromů, které dle informací bývalého zámeckého zahradníka p. Dobrovolného nechal osobně zasadit Gabriel Ludwig Franz Ghislain hrabě Gudenus, který byl údajně vystudovaným dendrologem. Bližší informace o parku jsou jednak na tabuli u vchodu a jednak na domovské stránce obce. Na jaře v parku nádherně kvetou rododendrony, na podzim tam pak rostou houby. Místní je ale nesbírají, nechávají je jako turistickou raritu.

Rostislav Nebola, 22.6. 2007

historie

V Moravci stávala původně tvrz, připomínaná poprvé v r. 1374. V l. 1385 - 1386 náležela Vítu z Kralic, na počátku 15. století pak Staníku z Chvališova. Od poloviny 15. století drželi tvrz Gedeonové z Olešničky, až ji v r. 1514 Jiří Gedeon prodal spolu se vsí Moravcem Beneši Z Vahančic. Dále náleželo zboží Pernštejnům a Lhotským ze Ptení. Po Bílé hoře byl statek zkonfiskován dalšímu majiteli, Vilému Munkovi z Ejvančic, a koupil jej Hanuš Jakub Magnáš. Od něho jej získal v r. 1630 Jan Magnáš zvaný Bergamosco, jehož rod byl obdařen přídomkem „z Moravce“, a držel Moravec do r. 1746. Magnášové vybudovali v první polovině 17. století v místech zchátralé tvrze pozdně renesanční zámek. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova s nevelkým lichoběžníkovým nádvořím. Renesanční charakter stavby dnes připomíná hřebínková klenba v průjezdu a stopy po arkádách v nádvoří. Jejich oblouky nebyly neseny sloupy, ale…  číst dále

Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 26.4. 2004

Vysočina,  Žďár nad Sázavou  (ZR),

Místa v okolí

 Lhotka u Mirošova
 Bobrová
 Strážek
 Blažkov
 Šiklův mlýn
 Horní Rozsíčka
 Mitrov
 Radešín
 Dolní Rožínka
 Mitrov
 kaple sv. Barbory
 Křižanov
 kostel sv. Václava
 mariánský sloup
 Dolní Rožínka
 Dolní Rožínka
 kostel sv. Václava
 Bukov
 Templ
 kostel sv. Mikuláše
 železniční viadukt
 Moravecké Pavlovice
 kostel sv. Martina
 boží muka
 Rožná
 Rohy
 kostel sv. Jiljí
 Ořechov
 Víckov
 Žďárec
 kostel sv. Jiří
 Centrum Eden
 Mostiště
 kostel sv. Marka
 Košíkov
 socha zubra
 Domanínek
 Kněževes nad Oslavou
 železniční viadukt
 stará radnice
 kostel sv. Vavřince
 boží muka
 Osová
 Pernštejn
 boží muka
 židovský hřbitov
 Skryje
 Velké Meziříčí
 Nová synagoga
 Stará synagoga
 Malá synagoga
 Rysov
 Pernštejn
 Obecník
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 železniční viadukt
 katovna
 boží muka
 boží muka
 socha kavky
 kaplička
 kostel sv. Kunhuty
 venkovský dům
 Skalský dvůr
 kašna Píseň hor
 Zahradiště
 kaple sv. Jiljí
 kostel sv. Kunhuty
 radnice
 evangelický kostel
 krytý trámový most
 Černvír
 Kozlov - horní sídlo
 Kozlov - dolní sídlo
 Újezd u Tišnova
 kostel sv. Václava
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jiljí
 Aueršperk
 Sáblíkův lesopark
 kaple sv. Anny
 Karasín
 Dolní Heřmanice
 Zubštejn
 Pyšolec
 vodní dílo Vír I
 Deblín
 kaple sv. Barbory
 Žďár nad Sázavou
 Vlčatín
Kontaktní informace
Moravec 1
592 54 Moravec
Tel: +420 566 673 719
http://www.obec-moravec.cz
Základní informace místa
ID místa: 1102
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 26.4.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama