Dřevěná rozhledna v podobě strážní věže staroslovanského hradiště na vrchu Rubín (352 m n. m.) byla postavena v r. 2018 z iniciativy města Podbořany. Je volně přístupná veřejnosti.
Hlavní obrázek místa
Rubín
© Vlastimil Vozka 10/2018
Vrch Rubín (352 m n. m.) se nachází asi 4 km severovýchodně od Podbořan a je kulturní památkou ochraňující místo pravěkého a raně středověkého osídlení, doloženého několika archeologickými průzkumy od 19. stol. Nevysoká rozhledna, přesněji vyhlídková věž zde byla vybudována v létě r. 2018 z iniciativy Městského úřadu Podbořany a svým vzhledem připomíná strážní věž staroslovanského opevnění. Inspiraci pro ni představovala srubová rozhledna Stradonka, postavená na někdejším keltském hradišti nedaleko Peruce. K rozhledně zatím značená cesta nevede (2020). Vystoupat k ní lze z malé vesnice Dolánky, která je městskou částí Podbořan. Na jejím západním okraji se nachází velká odstavná plocha pro motorová vozidla. Odtud je to přes Dolánky, dále ve směru cyklostezky č. 3080 a později po neznačené lesní cestě k rozhledně celkem asi 1,5 km s převýšením 70 m. Kratší variantou je zaparkovat u pšovského hřbitova (napůl cesty mezi Pšovem a Dolánky), pokračovat pěšky cca 300 m z kopce po silnici směrem na Dolánky, pak odbočit vlevo do lesa a po cca 300 m odbočit u stožáru elektrického vedení vpravo a po neznačené polní či lesní cestě pokračovat až k rozhledně. Délka této trasy je přibližně 1 km, převýšení dosahuje 60 m.
Jiří Špaček (s využitím informací různých webových stránek), 6.9. 2019
historie

Vyhlídková věž na Rubínu byla budována od června do září 2018 a pro její stavbu bylo použito asi 500 dubových klád. Podle projektu Ing. arch. Zdeňky Vasilenkové z Podbořan ji postavili pracovníci truhlářství Filipa Křížka z nedalekých Strojetic. Věž je celkem 7,5 m vysoká a na vyhlídkovou plošinu ve výši 3 m vede 14 schodů. Je volně přístupná veřejnosti od 15. září 2018 a umožňuje výhled k severu a západu na České středohoří, Doupovské a Krušné hory. Výhledu na jih brání o něco vyšší návrší Homole.

Jiří Špaček (zdroj: rozhledny.webzdarma; wikipedie), 6.9. 2019

Ústecký kraj,  Louny  (LN), Dolánky

Místa v okolí

 Dolánky
 kaple
 Kaštice
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 kaple sv. Václava
 kostel sv. Kateřiny
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Kličín
 Hlubany
 Široké Třebčice
 židovské ghetto
 kostel sv. Jakuba
 Krásný Dvůr
 Veliká Ves
 Buškovice
 Libořice
 Milčeves
 Milčeves
 kostel sv. Martina
 železniční most
 zavlažovací nádrž
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Jiří
 Brody
 Milošice
 Dreherův pivovar
 Měcholupy
 Libědice
 kostel sv. Víta
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Štěpána
 židovský hřbitov
 Želeč
 morový sloup
 Schillerova rozhledna
 kostel sv. Vojtěcha
 Pětipsy
 Doupovská dráha
 Nepomyšl
 kostel sv. Mikuláše
 hřbitovní kaple
 kostel sv. Mikuláše
 Vilémov
 kostel Všech svatých
 radnice
 Libočany
 evangelický kostel
 kostel sv. Martina
 Soběsuky
 Stará papírna
 Poláky
 Chmelový maják
 kostel sv. Barbory
 kostel sv. Václava
 Vrbice
 maloměstské domy
 městské hradby
 Mašťov
 Dreherův pivovar
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jakuba
 synagoga
 silniční most
 Vidhostice
 Kamenný Chlum
 železniční most
 kostel sv. Martina
 Radonice
 Vidhostice
 kostel sv. Václava
 Křečov
 kaple
 Vičice
 kostel sv. Markéty
 židovský hřbitov
 Vintířov
 Vintířov
 Dobříčany
 Šprymberk
 židovský hřbitov
 Mlýnce
 kostel sv. Markéty
 Skytaly
 Bílenec
 Lina
 Líčkov
 Petrohrad
 kostel sv. Martina
 Vochlice
 Dub
 Tobiášův vrch
 kostel sv. Václava
 Žiželice
 Rybňany
 Selský dub
 Budiš
 kostel sv. Vavřince
 kaple Všech svatých
 Petrohrad
 Rokle
 Baba
 smírčí kříž
 kaple
 bývalý lom
 Kapucín
 Staňkovice
 Stekník
 zatopený lom
 kostel sv. Anny
 kostel Všech svatých
 mariánský sloup
 kostel sv. Vavřince
 Valeč
 kostel sv. Václava
 synagoga
 židovský hřbitov
 Hoppova kaple
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Václava
 Kostrčany
 Francouzský kříž
 Bystřický můstek
 socha sv. Vojtěcha
 Kolešovice
 děkanství
 socha sv. Šebestiána
 pivovar
 Kadaň
 Libkovice
 dům č. p. 78
 Šlikovský dům
 katovna
 Katova ulička
 radnice
 dům č. p. 7
 stará synagoga
 Ptačí domky
 kostel sv. Anny
 městské opevnění
 Úhošť
 křížová cesta
 kaple sv. Anny
 kostel sv. Jakuba
 smírčí kříže
 Podštěly
 kaple sv. Václava
 Bitozeves
Základní informace místa
ID místa: 14362
Typ místa: věž
Podkategorie: rozhledna
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 7.9.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama