© Jiří Čížek 02/2012
Východisky pro jízdu po tratích Doupovské dráhy jsou především nádraží v Kadani a Podbořanech. K oběma lze dojet po silnicích II. třídy, u obou lze parkovat. Z vlaků lze přestupovat v Kadani-Prunéřově a opět v Podbořanech.
Jednotlivé zastávky nabízejí řadu atraktivních cílů: románsko-gotický kostelík v Želině a zdejší přírodní reservaci, přístup k Nechranické přehradě v Polákách se zajímavým zámkem, zříceninu zámku v Pětipsech, zámky a kostely ve Vilémově, Radonicích a Vintířově (cca 1 km od zastávky Radonice u Kadaně), městečko Mašťov (5 km po modré značce z Radonic), zámek a park v Krásném Dvoře a mnoho dalších objektů ve vsích do vzdálenosti 5 km od trati.
Vzhledem k nasazovaným vozidlům (samostatné motorové vozy) je nutno informovat se o možnosti přepravy jízdních kol.
Na základě současného názvu zajišťovatele železničního provozu byly do jednoho celku zahrnuty traťové úseky, které pro obsluhu východního předhůří Doupovských hor vznikaly postupně na přelomu 19. a 20. století. ...Přehled dat jejich uvádění do provozu podle podle dnešních názvů obcí a měst:
Kaštice - Krásný Dvůr 18. 8. 1881,
Krásný Dvůr - Radonice u Kadaně 1. 1. 1884,
Radonice u Kadaně - Doupov 10. 11. 1902,
Prunéřov - Vilémov u Kadaně 1. 8. 1903. Hlavním účelem stavby tratí byl odvoz zemědělských produktů z celé oblasti (nejprve především z velkostatku Krásný Dvůr), později i uhlí z dolů v Radonicích. Při stavbě posledního úseku byla zrušena původní kolej od Kaštic přímo do Radonic (dosud patrná v terénu i ze satelitních map) a zřízena nová stanice Vilémov u Kadaně, kde se obě trati stýkají. Zásadní změnu znamenalo pro tratě období po roce 1945. Jednak došlo k výraznému útlumu celé oblasti po vysídlení Němců, od roku 1947 se navíc Doupovské hory změnily ve vojenský prostor. Úsek Kadaňský Rohozec - Doupov přestal být obsluhován veřejnými vlaky a nejpozději na přelomu 50. a 60. let 20. století i snesen. Samotné město Doupov se zámkem, dvěma kostely a řadou historických domů posloužilo jako cvičný terén pro ženisty a střelce všech druhů zbraní. V 60.–70. letech 20. století byl zcela změněn průběh napojení na hlavní podkrušnohorskou trať: původní prunéřovské nádraží vlivem těžby uhlí ztratilo napojení od Chomutova a bylo nahrazeno stanicí Kadaň (dnes Kadaň-Prunéřov) na přeložce této trati. Také trať přes Kadaň (v té době Kadaň město) změnila svou trasu i polohu nádraží. Význam tratí pro osobní dopravu postupně zaváděním autobusových linek a růstem individuálního motorismu klesal, nákladní doprava sloužila pro potřeby armády i např. rozvodny v Hradci u Kadaně. Po roce 1990 nákladní doprava prudce poklesla, v posledních letech se zcela zastavila. Osobní vlaky byly omezovány často bez logických vazeb, což využívání dráhy dále komplikovalo. Tento stav vyvrcholil v roce 2005, kdy Ústecký kraj neobjednal na trati dopravu, což vedlo k jejímu úplnému zastavení. Z iniciativy obcí a dalších subjektů v okolí dráhy se od léta 2007 obnovil víkendový sezónní provoz osobních vlaků. Aktuální jízdní řád naleznete na stránkách ČD..
|
Přihlášení |
