Sídliště u Kličína bylo osídleno nositeli únětické a knovízské kultury, také v době římské a v raném středověku. Je možné, že bylo lehce opevněno ale dosud zde neproběhl řádný archeologické průzkum, pouze povrchové sběry.
Hlavní obrázek místa
© Prudký Martin 04/2020
Raně slovanské sídliště na poli na severním okraji Kličína, bylo pravděpodobně osídleno v šestém a sedmém století po Kristu. Dokládají to povrchové sběry keramiky. Slovanské obyvatelstvo, které k nám přišlo ve II. polovině 6. století, si umění stavby opevnění pravděpodobně přineslo z původních sídel. Žádná opevnění nebyla pravděpodobně od doby laténské (420 až 25 před Kristem) na našem území budována keltskou populací. Kelty vystřídali Germáni, mající jinou bojovou strategii neboť svobodné germánské obyvatelstvo nemělo potřebu budovat opevnění. Dokonce ani státní útvar, zvaný historiky jako Marobudova říše, neměl opevněné sídlo. Naproti tomu Slované stavěli fortifikace ještě před rozsídlením protože nazývali stejně - hrad, grad, grod, gorod, gard. První písemná zmínka o hradišti je k roku 632 v tzv. Fredegarově kronice o hradě Vogastisburg. Místo samo nebylo zatím spolehlivě lokalizováno. Běžné opevnění ve formě palisád, dřevěných stěn vyplněných zeminou, hrotitých příkopů a nižších valů je u nás bezpečně archeologicky doloženo až v 8. století ale muselo existovat již dříve. Podobnou, nepříliš výraznou podobu mělo i hradiště u Kličína, kopírující dnešní silnici od komunikace z Žatce do Kněžic. Opevnění na severní a západní straně nemuselo být příliš výrazné protože je zde prudký svah. Lokalita není zatím náležitě prozkoumána.
Martin Prudký podle Slovanské archeologie v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - M. Lutovský, Encyklopedie hradišť v Čechách - kolektiv, Pravěké dějiny Čech - kolektiv, 25.4. 2020
Ústecký kraj,  Louny  (LN), Kličín

Místa v okolí

 kostel sv. Kateřiny
 Kaštice
 kaple
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Dolánky
 Rubín
 Milčeves
 kostel sv. Václava
 Milčeves
 Široké Třebčice
 židovské ghetto
 Milošice
 kaple sv. Anny
 Libědice
 kostel sv. Víta
 zavlažovací nádrž
 Libořice
 železniční most
 kostel sv. Jakuba
 kaple sv. Václava
 Veliká Ves
 Libočany
 Dreherův pivovar
 Měcholupy
 Soběsuky
 kostel sv. Martina
 židovský hřbitov
 evangelický kostel
 Stará papírna
 Krásný Dvůr
 kostel sv. Václava
 Dreherův pivovar
 Chmelový maják
 městské hradby
 silniční most
 železniční most
 synagoga
 kostel sv. Jakuba
 Hlubany
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Pětipsy
 židovský hřbitov
 Vičice
 Poláky
 kostel sv. Vavřince
 Buškovice
 Doupovská dráha
 Želeč
 kostel sv. Jiří
 Brody
 kostel sv. Štěpána
 kostel sv. Martina
 Vilémov
 radnice
 kostel sv. Vavřince
 kostel sv. Mikuláše
 hřbitovní kaple
 Žiželice
 kostel sv. Václava
 Dobříčany
 Rybňany
 Staňkovice
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Radonice
 radnice
 Líčkov
 Stekník
 kostel sv. Barbory
 Mašťov
 maloměstské domy
 kostel sv. Vojtěcha
 povodňový památník
 Nepomyšl
 Rokle
 kostel sv. Markéty
 morový sloup
 kostel sv. Mikuláše
 Schillerova rozhledna
 Vintířov
 Vintířov
 Kozí hrady, Kozihrady
 kostel sv. Václava
 kostel sv. Martina
 Vrbice
 menhir Zakletý mnich
 Velemyšleves
 kaple sv. Antonína
 Škrle
 Strkovice
 kaple sv. Anny
 Bílence
 kostel sv. Vavřince
 Tuchořice
 Třeskonice
 Kamenný Chlum
 synagoga
 Křečov
 Vidhostice
 Bystřický můstek
 kostel sv. Martina
 Dub
 socha sv. Šebestiána
 socha sv. Vojtěcha
 děkanství
 Kadaň
 Katova ulička
 katovna
 dům č. p. 78
 židovský hřbitov
 radnice
 kostel sv. Anny
 stará synagoga
 Šlikovský dům
 dům č. p. 7
 městské opevnění
 Ptačí domky
 Bitozeves
 křížová cesta
 smírčí kříže
 Lina
 kostel Všech svatých
 Budiš
 kostel sv. Markéty
 Mlýnce
 Skytaly
 Blažim
 kostel sv. Prokopa
 mariánský sloup
 Valeč
 Hoppova kaple
Základní informace místa
ID místa: 14796
Typ místa: hradiště
Stav místa: zaniklý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 2.5.2020
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Pohádkovému Jičínu předcházela jedna z největších katastrof 17. století

Hrady a zámky

Kdo by neznal hlavní město pohádek, Jičín! Město nacházející se v ráji, tedy v tom Českém ráji. Žil zde loupežník Rumcajs se svou rodinou. Tyto pohádkové postavičky milovaly celé generace nejen dětí a v městě Jičíně na ně narazíte téměř na každém kroku.

Pěšky po Hadriánově zdi na severu Anglie

Cestování

Velká čínská zeď je přece jen trochu daleko, zato ta anglická je o hodně blíž. Také je o 8642 km kratší, což je úleva. Takže můžeme vyrazit a klidně ji celou projít, když jsme si to takhle zkrátili.

Enclos paroissial - unikát z konce světa

Cestování

Bretaň, magická „Malá Británie“, opředená keltskými legendami, plná megalitických památek i úchvatných přírodních scenerií, toho má návštěvníkům opravdu hodně co nabídnout. Jeden pozoruhodný architektonický prvek – enclos paroissial (ohrazené farní areály) – však naleznete jen zde, v oblasti Finistère, tedy na konci světa.

Čertovy hlavy – tváře vytesané do horniny – druhé největší na světě

Zajímavosti

Středočeská obec Želízy je tak malá, že nebýt jedné skutečnosti, určitě byste ji přehlídli. Nachází se ve Středočeském kraji v okrese Mělník. Nad touto vesničkou se klene borový les, z nějž se již téměř 180 let dívají do kraje dvě obří hlavy čertů. A když říkám obří, myslím opravdu obří. Velikost těchto pískovcových reliéfů překonala pouze jediná skulptura světa, a to sousoší čtyř amerických prezidentů v Jižní Dakotě.

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

reklama