
Město Planá (německy Plan) se nachází v Plzeňském kraji v okrese Tachov asi 11 km severovýchodně od někdejšího okresního města. Jednou z nejvýznamnějších staveb Plané je zámek stojící na vrchu na západním okraji města. Často je za zámek mylně považován objekt základní školy Na Valech, jenž z dálky působí kvůli svým věžím mnohem zajímavěji než skutečný zámek ukrytý za vzrostlými stromy. Plánský zámek se nachází severně od Zámeckého rybníka. Zajímavostí je, že se tato záměna dostala i do publikace Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku - Západní Čechy, kde je místo zámku fotografie zmíněné školy. K dalším pamětihodnostem města patří například kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostelík sv. Petra a Pavla, morový sloup nebo poutní kostel sv. Anny stojící na nedalekém výrazném vrchu.
Jako první známý držitel původního gotického hradu se v polovině 14. století připomíná Dobrohost z Plané. Stavbu tehdy tvořil obdélný palác a osmipatrová, ve třech horních patrech dřevěná hranolová věž. Sídlo bylo obehnáno příkopy a valy v místech pozdějšího parku. Od města odděloval hradní pahorek umělý příkop přetínající ostrožnu v místě dnešní Zámecké ulice. Přírodní ochranu hradního návrší pak doplňovaly okolní rybníky a bažiny. Po požáru v r. 1395 tehdejší majitel, rytíř Bořivoj ze Svinař, nechal hrad opravit. Po roce 1407 za Jindřicha z Elstrberka pravděpodobně proběhla přestavba v trojkřídlou stavbu. Po roce 1433 hrad patřil Aleši ze Žeberka a jeho potomkům náležel až do 40. let 16. století. V polovině 16. století vlastnil hrad Mořic Šlik, ale až koncem 16. století došlo k přestavbě na renesanční zámek. K původnímu paláci přibylo severní křídlo s valenými a lunetovými klenbami, portály, ostěními a kamennými šlikovskými erby. Předhradí zaplnily zejména hospodářské budovy, z nichž dochovaná konírna má zajímavý patrový štít. Kašpar Šlik nechal v letech 1617-1619 upravit fasády a interiéry sídla v duchu pozdní renesance. V r. 1634 zde na cestě do Chebu těsně před svým zavražděním přenocoval Albrecht z Valdštejna. Po r. 1665, kdy koupil plánské panství Jan Jáchym Sinzendorf, zaznamenal zámek pravděpodobně proměnu v raně barokním duchu. V pol. 30. let 18. stol. za Františka Václava mladšího je však již doložena vrcholně barokní přestavba a zámek byl rozšířen o jižní křídlo. V roce 1822 Sinzendorfové vymřeli po meči a Planou zdědil Jan Nepomuk Nostitz-Rieneck. Ten nechal zámek v roce 1827 upravit klasicistně. V letech 1948-1991 využívali zámecký areál příslušníci pohraniční stráže. Poté se ocitl v soukromých rukou, stal předmětem restitučních nároků a nad dalším osudem velmi cenné regionální památky se vznáší řada otazníků. Momentálně je zámek prázdný. Přístupný nadále zůstává okolní anglický park..
Nevyužitý objekt byl v dražbě. Info viz Novinky Cz.