Michalovy Hory
© Petr Koldovský 04/2018
Michalovy Hory (německy Michelsberg) jsou vesnice, část městyse Chodová Planá, od něhož leží 4 km východně. Roku 1506 se prvně připomíná hornická osada Michaelsberg, která byla povýšena roku 1593 na horní městečko a roku 1853 na město. Dolovalo se tu stříbro, jako vedlejší rudy zlato, antimon a další rudy přibližně ve 20 dolech. K poklesu těžby došlo po odchodu protestantských německých horníků po bitvě na Bílé hoře. V 17. století se v okolí lámal vápenec. K ukončení hornické činnosti došlo v první polovině 19. století. Po roce 1945 došlo k vysídlení německých obyvatel a od 60. let docházelo k demolici opuštěných domů. Počet obyvatel klesl z dřívějších 720 na 80. Většina stávajících domů je využívána pro rekreační účely. Název pochází od kaple sv. Michaela archanděla, která byla později upravena na kostel.
Podle tradice zde už před prvním zmínkou o osadě stála hornická kaple sv. Michaela archanděla. ...Jako kostel se prvně připomíná v roce 1590. Dnešní objekt vznikl někdy ve 2. polovině 17. století, přesná doba stavby není známa. S největší pravděpodobností neobsahuje zdivo starší stavby. Loď s presbytářem pochází z jedné etapy. K autentickým konstrukcím patří klenba presbytáře, strop lodi, vítězný oblouk, západní štít lodi, krov lodi a presbytáře, jižní portál lodi a okna. Společně byla postavena patrně i sakristie. Věž měla být postavena v roce 1797. Její výstavba proběhla zřejmě v jedné etapě a všechny stropy, vstupy, okna a zvonovou stolici lze považovat za původní. Současný kostel je raně barokní orientovaná jednolodní obdélná stavba s trojboce uzavřeným presbytářem, k němuž ze severní strany přiléhá čtvercová sakristie. V západním průčelí stojí hranolová věž. Presbytář je zaklenut křížovou klenbou, sakristie valeně a loď má kazetový strop. Zařízení tvoří novobarokní hlavní oltář z doby po r. 1900, boční oltáře a kazatelna jsou raně barokní z doby výstavby. Sochy pocházejí z 18. století, kamenná křtitelnice v presbytáři je zřejmě z 16. století. Varhany pro kostel postavil roku 1889 varhanář Christoph Müller z Úšovic. Chátrající kostel je filiálním v římskokatolické farnosti Planá u Mariánských Lázní bez pravidelných bohoslužeb. Kostel je spolu s ohradní zdí, branou a brankou od roku 1958 kulturní památkou. Památkově chráněna byla též socha sv. Jana Křtitele u průčelí věže, která však byla odcizena stejně jako socha sv. Josefa (viz samostatné heslo)..
