židovský hřbitov

žilo ve Svojšíně 10 židovských rodin, před polovinou 19. stol. Židé obývali 14 domů. V obci se nacházela synagoga, která byla r. 1895 prodána a přestavěna k obytným účelům. Ve všech zdejších blízkých obcích i celé místní lokalitě zaniklo prakticky veškeré židovské osídlení v období před 2. svět. válkou a při následné okupaci. Na Tachovsku se v minulosti vyskytovaly židovské komunity v mnoha obcích, avšak zdaleka ne všude bylo Židům povoleno založení vlastního hřbitova. Tam, kde hřbitov vznikl, sloužil často jako spádový pro mnoho okolních obcí. To byl příklad právě i hřbitova u Svojšína. Místní hřbitov byl založen zřejmě r. 1660 a sloužil nejen židovským obcím Svojšín, Řebří a Ošelín, ale v průběhu času se sem pohřbívali zemřelí i z mnoha dalších blízkých i vzdálených vsí a měst. Dochované náhrobky dokládají pohřebné konkrétně třeba ze Stříbra, Černošína, Kořene, Boru, Holostřev, Olbramova, Poběžovic, Studánky, Švihova, dokonce i Prahy. Po zániku místních židovských obcí se o hřbitov neměl kdo starat, a tak byl hřbitov vystaven chátrání. Nejprve se na jeho destrukci podepsalo ničení ze strany nacistů v průběhu 2. svět. války. Ti kromě zničení části hřbitova některé náhrobní kameny odvezli a použili je při stavbě silnice do Svojšína. Následující desetiletí hřbitov nadále zarůstal vegetací a podléhal zubu času. Teprve v novější době se okolní obce chopily iniciativy o jeho záchranu, na kterou postupně získávaly finance. Nejprve byl v r. 2003 a 2004 hřbitov za pomoci mezinárodního dobrovolnického hnutí vyčištěn a bylo znovu vztyčeno mnoho povalených náhrobků. V následujících letech se postupně dařilo restaurovat zašlé a poškozené náhrobní kameny a do oprav byla zahrnuta i částečně povalená ohradní zeď včetně původní brány. Aktuálně se zde na ploše 1646 metrů čtverečních nachází něco kolem 140 náhrobků včetně dochovaných torz. Nejstarší čitelný náhrobek pochází z r. 1742, nejmladší pak z r. 1934. V r. 2007 byl hřbitov vyhlášen kulturní památkou ČR..