kostel sv. Vavřince

Tato stavba byla zcela zničena požárem 25. dubna 1611. Téhož roku pověřil opat tepelského kláštera Andreas Edersbach italského stavitele Antonia de Consej stavbou nového kostela. Při stavbě mu pomáhal tesařský mistr Weininger z Horního Slavkova. V roce 1746 byl však již kostel v desolátním stavu a byl zbořen. Nový kostel nechal postavit Jeroným Ambrož, opat premonstrátského kláštera v Teplé. Stavba do současné podoby probíhala v letech 1747–1748. V roce 1830 byla postavena jednopatrová budova fary. Stavitelem byl Antonín Thurner z Kláštera Teplá. Současný kostel je jednolodní orientovaná barokní stavba obdélného půdorysu. Prvním dílem stavby je loď o půdorysu 20 x 16 metrů. Druhý díl tvoří presbytář o půdorysu 10 x 10 metrů. Třetím dílem je sakristie 6 x 6 metrů. K presbytáři je přistavěna hranolová věž s jehlancovou, u štítů zalomenou střechou. Kostel nemá hlavní oltářní obraz, nahrazuje jej vymalovaná freska na stěně po vzoru jezuitských oltářů. Je na ní zobrazen výjev Umučení svatého Vavřince. Autorem figurálně bohatého obrazu je W. Schmid z Plané. Nad ním je vyobrazen znak kláštera Teplá s monogramem H.F.A.A.T. (opata Jeronýma Franze Ambrože) a letopočet 1747. Nástropní freska „Glorifikace svatého Vavřince na nebesích“ a obrazy čtyř církevních učitelů je roku 1748, autorem je rovněž W. Schmid. Po stranách oltáře jsou dvě sochy v nadživotní velikosti. Tou první je na evangelní straně socha sv. Petra, na epištolní straně socha sv. Ondřeje. Predela a tabernákl z roku 1748 jsou díla Tomáše Pistla z Teplé. Postranní oltář na evangelní straně má ve vitríně sochu Krista u mučednického kůlu. Bohatě zdobený barokní rám má v atice sv. Kateřinu s kolem. Na epištolní straně je postranní oltář Panny Marie na trůnu a v atice je sv. Florián. Oba oltáře jsou dílem Tomáše Pistla z Teplé. Malování a štafírování provedl malíř Leonhard Bayerle ze Sítin až roku 1787. Další postranní oltář Nejsvětějšího Srdce Ježíšova je nový, pochází z roku 1930. Křtitelnice má opět monogram H.F.A.A.T. z poloviny 18. století. Na zdobené dřevěné poklici bývala soška sv. Jana Křtitele. Varhany z roku 1849 byly dílem Antona Gartnera z Tachova. V roce 1893 je nahradil nástroj, který postavil Christoph Müller (1846-1924), varhanář z Úšovic. Chátrající kostel sv. Vavřince v Ovesných Kladrubech je filiálním v římskokatolické farnosti Teplá. Pravidelné bohoslužby se v něm nekonají. Kostel je od roku 1958 kulturní památkou, od roku 2000 je památkově chráněn také barokní objekt bývalé fary s hospodářskými budovami..