
Obec Velká Hleďsebe (německy Siehdichfür) se nachází as 2 km západně od Mariánských Lázní. Obchvatem ji obchází silnice I/21, spojující Cheb s dálnicí D5 u Tachova. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1587, kdy patřila k tachovskému panství. Nyní zde žije přibližně 2400 obyvatel. Severním a východním okrajem území obce protéká Kosový potok, jižním krátce Panský potok. V roce 1930 se zde narodil dlouholetý předseda a mluvčí Sudetoněmeckého landsmanšaftu Franz Neubauer. Tento politik, který mj. zastával v minulosti pozici ministra sociálních věcí v bavorské vládě, zemřel roku 2015 ve věku 85 let.
Kostel sv. Anny stojí na nároží Kostelní a Havlíčkovy ulice.
Je to novorománská stavba, která byla postavena v letech 1908–1911 významným mariánskolázeňským architektem a stavitelem Josefem Forberichem. Hleďsebský kostel se svou strukturou velmi podobá stavbě chrámu Svatých Apoštolů v Kolíně nad Rýnem. Hlavní věž se nachází na západní straně kostela a představuje čelo kostela. Celá věž má čtvercový tvar a je na přední straně bohatě ornamentálně zdobená. V dolní části čela věže se nachází hlavní vstup neboli portál kostela. K portálu se dostaneme po šesti schodech. Po stranách portálu se nacházejí dva sloupy s jednoduchými postamenty a patkami. Hlavice sloupů jsou ozdobeny několika ornamenty. Z obou párů hlavic vybíhají půlkruhové plastické archivolty. Tyto archivolty tvoří rám pro typický románský tympanon, v němž se nalézá plastika Piety. Rozetové okno je uvnitř obtočeno třemi plastikovými kruhy. Dříve rozeta plnila funkci osvětlení interiéru kostela z jeho západní strany. Nad rozetou se nachází dvojokno románského stylu, které je doplněno třemi sloupky. Přímo nad tímto dvojoknem nalezneme trojokno, u něhož se nejvýrazněji jeví největší okno prostřední. Nad trojoknem se nachází jedna z říms, pod níž je patrný obloučkový vlys. Nad římsou jsou umístěny věžní hodiny, které se nalézají na všech čtyřech světových stranách. Dále nad hodinami se tyčí do výšky 42 metrů plechový jehlan věže, který je zakončen křížem. Ke kostelu patří doprovodné patrové rotundy. Součástí obou rotund jsou kováním zdobené dveře. Nad zdobenými dveřmi najdeme plastický kruh, nad nímž je do omítky vykreslen trojlist. Jako základ rotund byl použit kámen a celý základ je zhruba půl metru vysoký. Nad římsou, která odděluje patra rotund, se nachází šest oken úzkého tvaru. Všechna okna jsou zakončená půlkruhem, což je typické pro románský sloh. Střecha rotund je kuželová a na jejím vrcholu je situován kříž s ozdobnou makovičkou. Hlavní loď má po obou stranách dvě patrové boční lodi. Boční lodi mají dvě patra, v nichž je vedle sebe poskládáno pět širších oken. Hlavní loď kostela se rýsuje až za bočními loděmi. Hlavní loď nese pět oken kruhového tvaru, která jsou umístěna v horní části lodě. Deseti okny na každé straně kostela je zajištěno dostatečné osvětlení interiéru kostela. Transept neboli příčná loď je opatřen sedlovou střechou, která na svých vrcholech nese kované kříže. Transept navazuje na hlavní a dvě boční lodi, při čemž přetíná hlavní loď a tím ji odděluje od kněžiště. Jižní čelo transeptu je v přízemí vybaveno třemi vysokými štíhlými okny, při čemž prostřední z oken je vyšší než okna postranní. Nad každým z prostředních vysokých oken se nalézá římsa, nad kterou se nachází rozeta. V lodích kostela jsou kazetové stropy. Presbytář je sklenut jedním polem křížové klenby a v apsidě konchou. Vnitřní zařízení je novorománské a vesměs pochází z doby stavby kostela. Varhany pocházejí z roku 1891 a postavil je pražský varhanář Emanuel Štěpán Petr. Byly původně umístěny v kostele sv. Linharta v obci Sangerberg (nyní Prameny) a po roce 1948 převezeny do Velké Hleďsebe, protože kostel v Pramenech byl určen k demolici a roku 1958 byl skutečně zbořen. Kostel sv. Anny ve Velké Hleďsebi je filiálním v římskokatolické farnosti Mariánské Lázně a konají se v něm pravidelné bohoslužby. Od roku 2006 je chráněn jako kulturní památka..