
Přízemní obdélná budova orientovaná přibližně ve směru sever-jih. Má výrazný trojúhelníkovitý štít a vysokou sedlovou střechu, s nárožním kvádrováním v omítce. Na fasádě se dochovala řada kamenických prvků, např. říms, ostění dveří a oken. Nad nadpražím okna ve střední ose je kamenná deska s reliéfem znaku Jana Filipa Husmanna z Namedy a s rytým letopočtem 1645. Při západním průčelí je mlýnské kolo. Hřídel ale není spojena s mlýnským zařízením, kolo má pouze dekorativní funkci.
Jednalo se o trest odbojným měšťanům, kteří se ve válce postavili na stranu českých stavů. Dříve královské město se spolu s veškerým svým majetkem dostalo do postavení poddanského. Nový majitel proslul svoji krutostí a bezohledností. O „krutém Janovi“ a jeho krutostech za života i po smrti vznikla řada pověstí a úslovím „přijde na tebe Husmann“ byly ještě v době před válkou strašeny tachovské děti..
V té době jsou zde uváděna 3 složení (mlýnská kola). V roce 1607 je v tachovském urbáři uváděn jako Venusmühl. Když jej, spolu s celým městem, získal Jan Filip Husmann z Namedy, nechal mlýn v roce 1645 opravit, či spíše vystavět znovu ve stylu pozdní renesance. Od roku 1772 je zde mlynářem Jan Egger. V roce 1785 má vrchnostenský mlýn 2 složení. 5. května 1915 mlýn vyhořel, zanedlouho byl ale opraven. Za první republiky jsou zde uváděni mlynáři Josef Heidl a František Glasauer. Poslední soukromou majitelkou byla od roku 1938 do roku 1945 Agnes Matylda Thun-Hohenstein. Po válce budova dlouho chátrala. V 21. století byl mlýn rekonstruován, v letech 2006–2007 bylo obnoveno vodní kolo. V současné době využívá budovu městské kulturní středisko, jsou zde zkušebny Tachovského dětského sboru..