Turistické cíle v okolí obce Malměřice

Nepatrné zbytky loveckého hrádku z roku 1240, postaveného na příkaz Václava I. Jednalo se o přechodný typ mezi hradištěm a hradem. Po požáru v roce 1420 se stal zříceninou.

Vrch Baba je částečně zalesněný dominantní vrch nad východním okrajem vsi. Ve směru od vesnice je velice příkrý svah tvořený žulovými balvany. Z druhé strany na něj navazuje pastvina, která se zvedá pozvolna. Má nadmořskou výšku 406 m.

Existenci hradiště na Vlčí hoře u Bílence dokládá zbytek zemního valu a artefakty, získané při povrchových sběrech. Ty datují jeho existenci v období mladší doby kamenné až střední doby bronzové.

Mlýn u potoka Velká Trasovka stával v této lokalitě již v době 1. vojenského mapování, tedy před polovinou 18. století. První známý majitel je Anton Wohlrat, který mlýn vlastnil v roce 1841. Mlýn fungoval do konce 40. či začátku 50. let 20. století, od 60. let z něj zbyly jen rozvaliny.

Významný krajinný prvek nedaleko obce Soseň. Žulový balvan je pozůstatkem povrchového zvětrávání místního žulového masivu (čistecko - jesenický).

Bílov je ves slovanského původu, založená na konci 12. století. Zdejší kamenná boží muka byla postavena roku 1549 a stojí na východním okraji obce. Na oblém sloupu je čtyřhranná kaplička s obdélnými segmentem zakončenými výklenky, která plynule přechází do kamenného kříže.

Boží muka stojící před muzeem v Jesenici sem byla přemístěna z městské části Červená strana. Jsou kamenná, na hranolovém soklu stojí kónický sloup s horním kapličkovým ukončením završeným kovovým křížkem. Na podstavci je málo čitelný letopočet 1808.

Kamenný kříž, vysoký 2,5 metrů, dali vztyčit roku 1870 manželé Hubert a Anna Bräunlovi. Po odsunu německého obyvatelstva o kříž dlouho nikdo nepečoval a postupně chátral. Renovován byl počátkem 90. let 20. století péčí původních rodáků. Na kříži chybí soška Krista, na podstavci je věnovací nápis.

Málo známý hrádek u obce Brdo z přelomu 13. a 14. stol., za jehož zakladatele jsou považováni příslušníci rodu znamení tří obrněných nohou. Dodnes dobře patrné příkopy a valy. Dvě plošiny oddělené příkopem, z niž větší je považována za jádro hradu.

Za Františka Josefa Černína v 1.pol. 18.st. na místě tvrze postaven jednopatrový barokní zámek s kaplí, s podélným hlavním průčelím a dvěma krátkými křídly a malou věžičkou v ose střechy. Vr. 1918 a 20. století upraven, architektonicky poškozen.

Budiš je zaniklá tvrz postavená uprostřed polí během 14. století. V letech 1424 až 1454 patřilo místo k nedalekému hradu Křečovu. Tvrz mohla být zničena při křížové výpravě proti Křečovu r. 1424. Dochoval se okrouhlý pahorek jádra beze stop zástavby obklopený dosud funkčním vodním příkopem.

Buškovická tvrz stávala na Zámeckém vrchu, poprvé je zmíněna roku 1336 a opuštěna byla po roce 1616, kdy byla připojena ke Krásnému Dvoru. Tvrziště nad kostelem je dnes poničeno novověkou cestou, ještě v pol. 19. stol. byly patrný mohutný val a příkop.