
Původní gotická tvrz v Černýši stávala v jižní části vsi, zřejmě v těsné blízkosti dnes již neexistujícího poplužního dvora, a to poněkud netypicky ve svahu pod plochým návrším. V současnosti je tvrziště kruhové, o průměru asi 18 metrů, a doposud je chrání pěkně dochovaný až 3 metry hluboký a místy téměř 5 metrů široký okružní příkop, lemovaný z vnějšku ještě sypaným valem. V tělese severní části valu je zapuštěn malý, valeně zaklenutý sklípek, přístupný od severu, který je ovšem pravděpodobně mladšího původu. Západně od tvrziště leží malý rybníček, který mohl souviset s obranou původní gotické tvrze. Pahorek samotného tvrziště nevykazuje jednoznačné stopy zástavby a je místy narušen díky recentnímu vybírání hlíny.
V psaných historických pramenech se ves Černýš objevuje poprvé teprve v roce 1362, kdy je zmíněn zeman Jan z Černýše, další podrobnější zprávy o tvrzi či majitelích nejsou až do r. 1400 k dispozici. Někdy před tímto rokem získali celé zboží Matyáš (uváděný i jako Matěj) Samechovec ze Samechova s manželkou Domkou. Po nich spravoval statek jejich syn Mikuláš, díky dlouhodobě špatné finanční situaci, vedoucí roku 1407 až zápisu dluhu a platu věřitelům na poplužním dvoře, byl však nucen postupně (po roce 1413) zastavovat po částech celé zboží. Jednu takovou část odkoupil i držitel sousedního statku Vilém ze Soutic, který pak po roce 1415, kdy Mikuláš zemřel, v průběhu několika dalších let skoupil od věřitelů i ostatní části původního černýšského zboží a vše připojil k Souticím. Tvrz v Černýši proto přestala být užívána jako panské sídlo a zřejmě již zanedlouho zpustla.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.