© Jaroslav Kubíček 09/2025
Zámek tvoří jižní křídlo komplexu se dvěma nádvořími. Východní z nich sloužilo representaci, západní hospodářským účelům. Odděluje je úzký trakt, jehož první patro slouží jako spojovací chodba zámecké budovy a kostela Panny Marie.
Vlastní zámecká budova má protáhlý obdélný tvar o 17 okenních osách se dvěma hranolovými věžemi na obou kratších stranách. Do nádvoří je jednopatrový, směrem k řece dvoupatrový, nad střední částí objektu se zdvihá šestiosý světlík s nízkou mansardovou střechou.
Fasáda je zdobena barokním tónováním kolem oken a bohatě štukovanou páskovou ornamentikou. Řada oken je slepá, s malbami barokních dam a kavalírů od F. Císaře.
Obě věže mají rozložité cibulové báně s lucernami.
Stavební stav zámku i přilehlých hospodářských budov je na pohled povážlivý, většina prostor v zámku je zjevně prázdná.
Zámek KácovPo jeho smrti patřil císařské rodině, od roku 1918 státní. Roku 2008 vrácen obci..
Byl postaven renezanční zámek
Zámek byl poškozen při selské rebelii.
Dnešní barokní stavba vznikla v letech 1726–33 za velkovévodkyně Anny Marie Toskánské na místě renesančního zámku z počátku 17. století, poškozeného při selské rebelii roku 1627.
Majetkově spojen se severočeskými Zákupami, s nimi přešel do majetku bavorských vévodů salcburského kurfiřta
Zámek přešel do vlastnictví toskánského velkovévody, poté posledního korunovaného českého krále Ferdinanda V.(I.). Po jeho smrti patřil císařské rodině.
V majetku státu.
Zámek vrácen obci.
Zámek zakoupila soukromá osoba.
|
Přihlášení |
