Barokní kostel vybudovaný v l. 1743–1756, snad architektem z okruhu K. Dientzenhofera. Pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, přistavěna roku 1868. V letech 1996–2000 opraven.
Hlavní obrázek místa
kostel od jihovýchodu
© Milan Caha 10/2008
Původní dřevěný kostelík zasvěcený sv. Václavu byl v Mníšku postaven snad na přelomu 13. až 14. stol. První písemná zmínka o něm pochází ze zprávy pražské arcijáhenské vizitace z roku 1380. Stával asi 50 metrů jihozápadně od dnešního kostela, v místech dnešního městského úřadu. Původní kostelík byl pobořen za husitských bouří a později byl opraven. V roce 1639 byl vypálen spolu s farou švédskými vojsky. Než jej vojáci vypálili, používali jej jako konírnu. Znovu obnoven byl nákladem Zdeňka Vratislava z Mitrovic, fara však zůstala neobsazena. V roce 1656 se do Mníšku vrací farář. Kostel byl v žalostném stavu a zpráva z roku 1696 uvádí, že "...sotva kostelu se podobá – kdyby na něm nebylo křížů, mohlo by se mysliti, že je to krčma...". Za Ignáce Unwerta, v roce 1743, začala výstavba nového kostela na novém místě v centru náměstí. Na svátek sv. Václava roku 1756 byl kostel vysvěcen. Jeho autor není znám, některé architektonické prvky napovídají, že by se mohlo jednat o okruh Kiliána Dientzenhofera. Původní stavba byla bez věže, poslední z rodu Unwertů – hrabě Ignác dal vystavět západně od kostela masivní kamennou zvonici. Dnešní pseudorománská věž, vysoká 50 metrů, byla přistavěna roku 1868 a ve stejném roce byla zbořena stará zvonice. V letech 1996–2000 byl kostel i díky darům několika stovek dárců opraven.
Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 2. (K-O), Academia, Praha 1978), 20.10. 2008
okruhy, vstupné

Pravidelné bohoslužby: neděle 8:30

21.10. 2008

Středočeský kraj,  Praha-západ  (PZ), Mníšek pod Brdy

Místa v okolí

 Velká hospoda
 Mníšek pod Brdy
 pivovar
 synagoga
 kaple
 Na Pišťáku
 Řitka
 Brandejsova hrobka
 Černolické skály
 Svinaře
 Dobřichovice
 kostel sv. Zikmunda
 Všenory
 Králova stolice
 boží muka
 Krcáb
 Čámského mlýn
 kostel sv. Václava
 Karlík
 stará koželužna
 morový sloup
 měšťanský pivovar
 kostel sv. Mikuláše
 kostel sv. Ducha
 Mincovna
 radnice
 kašna
 Trnová
 židovský hřbitov
 Starý Knín
 Brunclíkův mlýn
 Liteň
 dům Salaš
 synagoga
 Sudovice
 boží muka
 Budňanská skála
 kostel sv. Kiliána
 kostel sv. Palmácia
 Karlštejn
 Svojsíkova mohyla
 Obora
 kostel sv. Stanislava
 židovský hřbitov
 synagoga
 synagoga
 Humenská
 most Dr. E. Beneše
 Kazín
 Korno
 židovský hřbitov
 Hradištko
 Vargač
 Všeradice
 zámecké zahrady
 synagoga
 Dobříš
 lom Velká Amerika
 Čertův most
 radnice
 lom Malá Amerika
 synagoga
 kostel sv. Martina
 Třebotov
 Bacín
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jiří
 Hradec
 jeskyně Nad Kačákem
 kaple sv. Jana a Pavla
 Bubovické vodopády
 kostel sv. Kateřiny
 Zvolská homole
 Choteč
 Osov
 kaple sv. Vojtěcha
 kaple sv. Anny
 mlýn U Veselých
 lom Alkazar
 kaple
 kostel sv. Markéty
 Zvole (Pod Věží)
 Škrábek
 Viereckschanze
 Lužce
 Drtinova rozhledna
 Kalinův mlýn
 Tetín
 Solvayovy lomy
 Studený vrch
 Vysoký Újezd
 kostel sv. Ludmily
 Tetín
 Taslarův mlýn
 kostel sv. Havla
 Závist-Šance
 Veselý vrch
 Koněpruské jeskyně
 Památník padlým
 Suchomasty
 synagoga
 pivovar
 Čelina
 Zbraslav
 Loděnice
 Lochkov
 Chrustenická šachta
 Jablonná
 Komořany
 Ostromeč
 Zajíčkův mlýn
 městské opevnění
 radnice
 Beroun
 Muzeum Českého krasu
 děkanství
 Hrazany
 Městská hora
 Červenka
 Dolní Břežany
 Lhotka
 Buková u Příbramě
 Pičín
 Písnice
 boží muka
Kontaktní informace
Římskokatolická farnost sv. Václava
Náměstí F.X.Svobody
25210 Mníšek pod Brdy
Tel: 318 592 619
http://www.faramnisek.webz.cz/index2.htm
fara.mnisek@worldonline.cz
Základní informace místa
ID místa: 6916
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kostel, chrám
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 21.10.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama