Mikulčice, Valy u Mikulčic

Rozsáhlé slovanské hradiště s několika podhradími a řadou kostelů, jedno z center Velkomoravské říše. Objeveno v roce 1954 J. Poulíkem, archeologicky zkoumáno až do roku 1992.

Pohled od sousoší Cyrila a Metoděje přes základy X. kostela na návštěvnické centrum s rozhlednou

© Jiří Cukr, 08/2015

radiště Mikulčice - Valy je dostupné po zelené turistické značce lužním lesem od Hodonína nebo od Lanžhotu. Značka je současně užívaná jako cyklostezka. Auta se k hradišti dostanou po silnici z obce Mikulčice, parkování je na okraji hradiště. V návštěvní době jsou přístupny dvě kryté muzejní expozice – původní památník a základy II. kostela. Základy knížecího paláce a ostatní kostely na hradišti a předhradích jsou volně přístupny návštěvnickým okruhem.

Zdeněk Susa , 23.2. 2009

historie

Hradiště bylo původně považováno za břetislavské hradištní opevnění. Teprve v 50. letech 20. století byl odhalen jeho velkomoravský původ a J. Poulík zde zahájil rozsáhlé archeologické vykopávky, které trvaly neuvěřitelných 39 sezon (do roku 1992) a bylo odkryto cca 5 hektarů plochy. Lokalita byla osídlena postupně ve střední době kamenné, v mladší době kamenné (kultura s moravskou malovanou keramikou), v pozdní době kamenné (kultura s

Ivka (M. Čižmář: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004), 22.3. 2009

O tom, jak začal archeologický výzkum na Valech

V roce 1967 vyšla v edici Kolumbus v nakladatelství Mladá fronta knížka od archeologa Josef Poulíka pod názvem Pevnost v lužním lese. V ní autor popisuje (pro laika přístupnou formou) postup výzkumů na hradišti. O "objevení" lokality J. Poulík píše: V roce 1953, kdy jsme prováděli soustavný archeologický výzkum na hradišti Staré Zámky u Líšně, přišel do Archeologického ústavu v Brně dopis. Řídící učitel na pensi Bedřich Trnka v něm oznamoval,

Ivka, 22.3. 2009

popis

Hradiště leží v blízkosti řeky Moravy a její ramena jej původně obtékala a tvořila tak jeho přirozenou ochranu. Hlavní hradiště má oválný půdorys – na délku cca 350 metrů, obíhá jej vysoký val; opevnění předhradí není již znatelné. Na počátku 9. století byla zvětšena akropole a vystavěna hradba skořepinové konstrukce o celkové šířce 7 metrů. Akropole a předhradí odděloval příkop s mostem, po obvodu hradiště byly prozkoumány tři brány s mosty.

Ivka (M. Čižmář: Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku, Libri, Praha 2004), 22.3. 2009