Mikulčice
Jeden z menších kostelů
© Zdeněk Susa, 09/2008
Hradiště leží v blízkosti řeky Moravy a její ramena jej původně obtékala a tvořila tak jeho přirozenou ochranu. Hlavní hradiště má oválný půdorys – na délku cca 350 metrů, obíhá jej vysoký val; opevnění předhradí není již znatelné. Na počátku 9. století byla zvětšena akropole a vystavěna hradba skořepinové konstrukce o celkové šířce 7 metrů. Akropole a předhradí odděloval příkop s mostem, po obvodu hradiště byly prozkoumány tři brány s mosty. Odhaduje se, že v době největšího rozkvětu hradiště – v polovině 9. století – tu žilo kolem dvou tisíc lidí. Na hradišti i v jeho předhradích stálo 12 kostelů a velmožské dvorce. Opevnění uzavíralo areál akropole a předhradí o velikosti 10 hektarů, za ním bylo další (neopevněné) předhradí – celková plocha osídlení se odhaduje na 30–50 hektarů. Zánik je datován do počátku 10. století, ale na některých místech zůstali lidé až do mladší doby hradištní.
Hradiště bylo původně považováno za břetislavské hradištní opevnění. Teprve v 50. letech 20. století byl odhalen jeho velkomoravský původ a J. Poulík zde zahájil rozsáhlé archeologické vykopávky, které trvaly neuvěřitelných 39 sezon (do roku 1992) a bylo odkryto cca 5 hektarů plochy. Lokalita byla osídlena postupně ve střední době kamenné, v mladší době kamenné (kultura s moravskou malovanou keramikou), v pozdní době kamenné (kultura s kanelovanou keramikou, jevišovická kultura se zvoncovými poháry), ve starší době bronzové, v mladší době bronzové (velatická fáze kultury podunajských popelnicových polí), v pozdní době laténské a v době římské. Někdy v průběhu 7. století našeho letopočtu zde vyrostlo pětihektarové hradiště s akropolí a předhradím.
|
Přihlášení |
