Týnecká tvrz je zmiňována již v roce 1244 v souvisloti s Markvartem. V roce 1368 drží týnec Pavel z Holštejna. Jeho synové stáli proti králi Jiřímu a ten majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Od roku 1528 se uvádí místo jako pusté.
Zbytky tvrziště leží na pravém břehu Kyjovky, na jihovýchodním konci obce přímo naproti fotbalovému hřišti. V poslední době mělo a má tvrziště smůlu vlastně dvakrát. Poprvé tehdy, když došlo k regulaci toku řeky, která původně tekla na druhé straně tvrze a systémem kanálů zároveň napájela její příkopy a podruhé, když se stala místem pro hry dětí a navíc se stala dráhou pro místní motorkáře. Právě při zmíněné regulaci došlo k největšímu poškození. Na severozápadě bylo téměř zlikvidováno předhradí, nenávratně zničena byla východní část příkopů, kde dnes teče Kyjovka a ušetřen nezůstal ani centrální pahorek, zkrácený asi o 4m. V současné době je tvrziště porostlé vzrostlými stromy a keři, přesto je centrální pahorek asi 4m vysoký s osami přibližně 26 x 30m výrazný. Okružní příkop je kromě východní zničené strany dobře patrný, val před ním je však porušený a dobře vidět je snad už jen na jihu a částečně na západě. V době své existence však tvrz přinejmenším na severu chránily příkopy dva, dnes však po tom druhém není ani památky. Při nedávném archeologickém výzkumu byl potvrzený život na tvrzi ve 13.století, nebyly však nalezeny žádné zděné konstrukce. Sídlo však bylo významné, často zmiňovano jako hrad a je předpoklad, že mělo alespoň částečně kamennou podobu. To že při výzkumech nebylo zdivo objeveno se vysvětluje tím, že díky nedostatku stavebního materiálu v okolí a snadné přístupnosti byl kámen vytěžený až do základů a druhotně použitý na stavby v okolí.
Roman Řezáč, 8.5. 2005
Týnec je poprvé zmíněn v roce 1244 v souvislosti s Markvartem, v letech 1270-71 se po něm píše Sumrak. V roce 1290 se uvádí Petr Uher z Týnce a roku 1368 ho drží Pavel z Holštejna. Po té se majitelé často střídají, až do roku 1426, kdy Albrecht přenechal Týnec svému stoupenci Čeňkovi Papákovi z Mošnova. Jeho synové však stáli proti králi Jiřímu, ten jim proto majetek po roce 1460 zkonfiskoval. Jan z Mošnova se však sídla znovu díky přízni s Matyášem Korvínem zmocnil, bylo však přitom pobořeno a provizorně opraveno. V roce 1472 je však prodává Liechtenštejnům a od té doby se už neuvádí, až roku 1528 jako místo pusté.
Roman Řezáč, 8.5. 2005
