
Jednolodní kostel s obdélníkovou lodí a pětibokým presbytářem. Na jižní straně se dochovala tři gotická okna s původními kružbami. Na severu je sakristie, před západním průčelím předsíň. Dochovaly se gotické portály, gotická kamenná křtitelnice a fresky pod dnešní bílou výmalbou. Výbava kostela je pseudogotická. Východně od kostela je hranolová barokní márnice.
Emanuel Poche považuje kostel o téměř sto let mladší, uvádí jeho vznik do sedmdesátých či samého počátku osmdesátých let století 14. Dává jej do souvislosti s pověstí o existenci opevněného sídla, snad templářského hradu na pahorku, v prostoru, kde dnes stojí kostel a opevněná zvonice (i o ní existují podobné pověsti – neprokázané ani písemnými, ani archeologickými doklady). Jisté je, že roku 1384 je již kostel uváděn jako farní. Štít kostela byl upraven barokně, celková novogotická přestavba proběhla v roce 1908..