
Mlýn zvaný Klepáček je na tomto místě doložen po třicetileté válce. První známý mlynář je Řehoř Forman uváděný v roce 1651, první z dlouhé řady mlynářů z rodu Formanů. Tomu bylo v době soupisu poddaných už 60 let, je tedy pravděpodobné, že mlynářskou živnost ve mlýně provozoval už několik desítek let předtím. Berní rula z roku 1654 jmenuje mlynáře Jiříka Formana. Roku 1674 je mlýn uváděn jako pustý. Jiříkův syn Vít začal ve mlýně hospodařit kolem roku 1692. Roku 1724 převzal mlýn jeho syn Pavel Forman. Jeho syn Josef se roku 1768 oženil s Rozinou z mlynářského rodu Truplů, jejichž mlýny stály severně od osady Polánky. Na konci 18. století byla součástí mlýna rovněž pila a olejna. Mlýn byl poháněn vodou z Jankovského potoka, ale pravděpodobně v této době k němu byl prokopán dlouhý náhon z nepojmenovaného potoka pod Dudínem. Náhon, dnes v terénu místy již jen málo zřetelný, procházel v těsné blízkosti „klepáčkovské… číst dále
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.