Druhý červencový den roku 2013 byl pro veřejnost otevřen dlouho nepřístupný zámek Červená Řečice. Sídlo, který prochází postupnou rekonstrukcí, bude nadále veřejnosti přístupné v uvedených návštěvních hodinách.
Hrad vznikl v bažinaté krajině a jedinými obrannými prvky byly příkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocněna rybníkem a především potom dvojicí mohutných zachovalých bašt na západě a menší hranolovou věží (hladomornou) na jihu. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, na fasádách lze spatřit zajímavá sgrafita a nad vchodem erb arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Budovy jsou renesančního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.
Řečické okolí patřilo od 12. století pražskému biskupství - v roce 1144 jej daroval Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi. Není zcela jisté, kdy byla postavena tvrz - zřejmě pochází z 2. poloviny 13. století. Koncem 13. století byla tvrz opevněna proti nájezdům a od 2. pol. 14. stol. je již důsledně zmiňována jako hrad. Několikrát zde pobýval i arcibiskup Arnošt z Pardubic či Jan z Jenštejna (14. stol.). V roce 1415 arcibiskup Konrád z Vechty prodal panství Janovi z Chotěmic. Roku 1422 byl hrad patrně dobyt husity. Roku 1437 bylo panství zapsáno Mikuláši Trčkovi z Lípy, po jeho smrti r. 1453 se stala Řečice majetkem krále Ladislava, který ji postoupil pánům z Ústí. Dědictvím ji získal Jindřich ze Stráže, který dal hrad opravit. R. 1466 zdědil panství jeho syn Michal, který se přidal na stranu proti králi Jiříkovi z Poděbrad. Hrad, ze kterého byly podnikány vojenské výpravy do okolních panství, byl proto r. 1467 dobyt Petrem… číst dále
Podle pověsti založili Řečici rytíři templářského řádu, kteří tu byli později popraveni. Ve sklepě zámku se zjevoval průvod popravených rytířů, kráčejících s hlavami pod paží. Každý rok o svátku Dušiček vycházejí z hladomorny řečického zámku všichni poprvení nešťastníci a jdou v průvodu vykonat temnou pobožnost na hřbitov. Vypráví se, že paní zdejšího zámku se jednou tajně zúčastnila této černé mše duchů v kostele, byla však odhalena a málem přišla o život.
Albena je dnes lázeňsko-turistický komplex, který ožívá především během letních měsíců. Tento chráněný monument socialismu se nalézá asi 20km od města Varna v Bulharském letovisku.
Na západě Irska v hrabství Galway se rozkládá Connemara, divoká liduprázdná krajina hor a jezer na pobřeží Atlantiku. Dostaneme se sem velmi snadno autem nebo autobusem po silnici N59, která vede z města Galway do Clifdenu. Jízda po této silnici je hlubokým zážitkem. Budeme si zde připadat jako v Irské Kanadě.
Pokud se rozhodujete zda investovat nemalé peníze do fotovoltaiky, a zalíbil se vám produkt elektřina pro soláry – kdy si našetřenou energii do virtuální baterie budete moci vybrat v temnějších měsících, tak si rozhodně sundejte růžové brýle.
V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
|
Přihlášení |
