zámek Červená Řečice

Zámek a bašta opevnění od jihu

© Jiří Cukr, 07/2010

Otevření zámku pro veřejnost 2.7.2013

Druhý červencový den roku 2013 byl pro veřejnost otevřen dlouho nepřístupný zámek Červená Řečice. Sídlo, který prochází postupnou rekonstrukcí, bude nadále veřejnosti přístupné v uvedených návštěvních hodinách.

Hrad vznikl v bažinaté krajině a jedinými obrannými prvky byly příkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocněna rybníkem a především potom dvojicí mohutných zachovalých bašt na západě a menší hranolovou věží (hladomornou) na jihu. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, na fasádách lze spatřit zajímavá sgrafita a nad vchodem erb arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Budovy jsou renesančního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.

Popis objektu

Ondřej Drlík (ondrej.drlik@seznam.cz), 19.12. 2010

Řečické okolí patřilo od 12. století pražskému biskupství - v roce 1144 jej daroval Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi. Není zcela jisté, kdy byla postavena tvrz - zřejmě pochází z 2. poloviny 13. století. Koncem 13. století byla tvrz opevněna proti nájezdům a od 2. pol. 14. stol. je již důsledně zmiňována jako hrad. Několikrát zde pobýval i arcibiskup Arnošt z Pardubic či Jan z Jenštejna (14. stol.). V roce 1415 arcibiskup Konrád z Vechty prodal panství Janovi z Chotěmic. Roku 1422 byl hrad patrně dobyt husity. Roku 1437 bylo panství zapsáno Mikuláši Trčkovi z Lípy, po jeho smrti r. 1453 se stala Řečice majetkem krále Ladislava, který ji postoupil pánům z Ústí. Dědictvím ji získal Jindřich ze Stráže, který dal hrad opravit. R. 1466 zdědil panství jeho syn Michal, který se přidal na stranu proti králi Jiříkovi z Poděbrad. Hrad, ze kterého byly podnikány vojenské výpravy do okolních panství, byl proto r. 1467 dobyt Petrem…  číst dále

Černé mše templářských přízraků

Podle pověsti založili Řečici rytíři templářského řádu, kteří tu byli později popraveni. Ve sklepě zámku se zjevoval průvod popravených rytířů, kráčejících s hlavami pod paží. Každý rok o svátku Dušiček vycházejí z hladomorny řečického zámku všichni poprvení nešťastníci a jdou v průvodu vykonat temnou pobožnost na hřbitov. Vypráví se, že paní zdejšího zámku se jednou tajně zúčastnila této černé mše duchů v kostele, byla však odhalena a málem přišla o život.

Půdorys místa

Plán zámku

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

44 Želivka a Pelhřimovsko sever

Cykloturistické mapy, Kartografie

43 Posázaví, Vlašimsko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

138 Táborsko. Blaník

139 Pelhřimovsko. Humpolecko

140 Střední Posázaví. Havlíčkobrodsko