
Druhý červencový den roku 2013 byl pro veřejnost otevřen dlouho nepřístupný zámek Červená Řečice. Sídlo, který prochází postupnou rekonstrukcí, bude nadále veřejnosti přístupné v uvedených návštěvních hodinách.
Hrad vznikl v bažinaté krajině a jedinými obrannými prvky byly příkopy a valy, které jej obklopovaly. Ochrana byla umocněna rybníkem a především potom dvojicí mohutných zachovalých bašt na západě a menší hranolovou věží (hladomornou) na jihu. Zámek má šestiboký půdorys, dvě nádvoří, na fasádách lze spatřit zajímavá sgrafita a nad vchodem erb arcibiskupa Jana Bedřicha z Valdštejna. Budovy jsou renesančního charakteru, zbytkem hradu je válcová hláska.
Řečické okolí patřilo od 12. století pražskému biskupství - v roce 1144 jej daroval Vladislav II. pražskému biskupovi Otovi. Není zcela jisté, kdy byla postavena tvrz - zřejmě pochází z 2. poloviny 13. století. Koncem 13. století byla tvrz opevněna proti nájezdům a od 2. pol. 14. stol. je již důsledně zmiňována jako hrad. Několikrát zde pobýval i arcibiskup Arnošt z Pardubic či Jan z Jenštejna (14. stol.). V roce 1415 arcibiskup Konrád z Vechty prodal panství Janovi z Chotěmic. Roku 1422 byl hrad patrně dobyt husity. Roku 1437 bylo panství zapsáno Mikuláši Trčkovi z Lípy, po jeho smrti r. 1453 se stala Řečice majetkem krále Ladislava, který ji postoupil pánům z Ústí. Dědictvím ji získal Jindřich ze Stráže, který dal hrad opravit. R. 1466 zdědil panství jeho syn Michal, který se přidal na stranu proti králi Jiříkovi z Poděbrad. Hrad, ze kterého byly podnikány vojenské výpravy do okolních panství, byl proto r. 1467 dobyt Petrem… číst dále
Podle pověsti založili Řečici rytíři templářského řádu, kteří tu byli později popraveni. Ve sklepě zámku se zjevoval průvod popravených rytířů, kráčejících s hlavami pod paží. Každý rok o svátku Dušiček vycházejí z hladomorny řečického zámku všichni poprvení nešťastníci a jdou v průvodu vykonat temnou pobožnost na hřbitov. Vypráví se, že paní zdejšího zámku se jednou tajně zúčastnila této černé mše duchů v kostele, byla však odhalena a málem přišla o život.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.