kostel Božího Těla

V jeho blízkosti bývalo jedno z pelhřimovských popravišť. V polovině 17. století je uváděn jako zpustlý. V sedmdesátých letech 17. století nechal kostel opravit Jan Cyprián Eusebius s chotí Annou. Při této opravě sice zůstalo původní gotické kněžiště, kostelík ale získal větší barokní loď s plochým stropem a dvěma oltáři. Hlavní oltář věnoval Jakub Houček s manželkou Marií. Ke kostelu v té době chodila procesí a konaly se tu tři mše svaté ročně. V první polovině 18. století prošel kostel dalšími úpravami, byly k němu přistavěny ambity, v interiéru vznikla nová kruchta, vymalován byl strop a opraveny oltáře. Nedlouho poté ale kostel znovu začal pustnout, finance, které byly určeny na jeho údržbu byly použity jinde a v roce 1791 navrhl tehdejší pelhřimovský děkan jeho opuštění. Někdy počátkem 19. století byl vykraden, přišel tehdy mimo jiné o zvony. V roce 1886 jej zakázaly úřady používat, byl tehdy už v havarijním stavu. Uzavřený kostel pak byl postupně rozkrádán, sloužil jako útočiště tuláků a podobně problematických osob. 26.května 1900 bylo rozhodnuto o jeho demolici, ta proběhla v roce 1905. Dnes nejsou na jeho místě zřetelné žádné pozůstatky, zachovalo se jen několik křížů a jejich fragmentů z okolního hřbitova. Místo je dnes špatně přístupné, je zarostlé a kolem je několik průmyslových i obytných areálů..