
Rozměrná patrová stavba na půdorysu obdélníka je protáhlá severojižním směrem (nic nenasvědčuje tomu, že by patro bylo pozdější). Kryje ji impozantní valbová střecha. Opadávající omítky odhalují pozůstatky zjevně barokních omítek, na nichž bylo plastické omítkové členění (kvádrová armatura nároží a kordónová římsa) provedeno snad koncem 18. nebo na počátku 19. století. Na stavbě jsou patrné četné stopy dílčích úprav (zazděné otvory, jiné zase dodatečně zřízené či upravené) – většina pozorování je bohužel umožněna hanebně zanedbaným staveb hodnotné památky. Před západní průčelí vystupuje "portikus", na němž byla malá plošina před vstupem do patra, k níž směřovalo schodiště z jižní strany. Plošina leží na valené klenbičce předsíňky vstupu do přízemí; v bočních stěnách předsíňky jsou vytvořeny půlkruhové niky zaklenuté konchou. V severní části objektu je situována mlýnice (bohužel zbavená zařízení). Kolo (na spodní vodu) bylo situováno před severní… číst dále
Stav podobných památek je velmi truchlivým svědectvím neschopnosti správního a památkového systému našeho státu něco účinného pro zachování podniknout (v tomto případě by zřejmě měl být objekt někomu věnován nebo odprodán). Údajně zde nějaký zájemce chtěl provozovat restauraci. Je to ovšem vše skutečně složité, protože oprava by při necitlivém postupu mohla přivodit skoro stejnou pohromu, jako nynější pozvolný rozpad.
Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.
Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.
Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.
Rčení „panenko skákavá“ pravděpodobně zná většina z nás. Nemnozí ovšem vědí, že souvisí se zaniklou vesnicí nad Žlutickou přehradou a s uctívání mariánského obrazu, který je považován za zázračný.
Ať už si to uvědomujeme či nikoliv, žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Štramberk je v mnoha ohledech jedinečné město. Jeho mohutná kamenná věž, vyhlížející už pěkných pár století daleko do kraje, má dar vábení. Nelze ji jenom tak uniknout. Jakmile jednou její volání vyslyšíte, lapne vás a už nepustí. Propadnete kouzlu tohoto města, jemuž se ne nadarmo říká Moravský Betlém.