
Průběh opevnění – respektive příkopu – je dodnes dobře znatelný na uliční síti centra – příkop procházel ulicemi Příkopy, Karlovým náměstí, Tyršovou, Solní ulicí a Tylovou ulicí. V těchto ulicích se rovněž dochovaly zbytky hradebních zdí a dalších prvků fortifikace. Nejdelší souvislá část hradeb je na východní straně v ulici Příkopy. Vedle Rynárecké brány je zbytek městské hradební zdi s proraženými okny sousedních domů viditelná na zahrádce Pizzerie a Hodovny Na Kolíbce. Asi sedmdesát metrů severovýchodně po ulici Příkopy je viditelná další část hradby (s novodobě proraženou brankou průchodu na náměstí a s veřejným WC umístněným v prostoru parkánu). Dále je viditelný zbytek půlkruhové bašty, v další baště je umístněn obchod. Následuje cca 100 m dlouhý úsek dvojité hradby, zbytek další půlkruhové bašty a další bašta, přeměněna na obytný dům (dnes klub). Na severovýchodě a severu hradby dochovány nejsou, z opevnění se v tomto úseku dochovala Jihlavská brána. Velmi dobře dochovaný je úsek obou hradebních zdí a parkánu severně od kostela sv. Bartoloměje. Další dlouhý úsek městské hradby je dochován ve dvorech domů v Tylově ulici, táhnoucí se od Solní brány téměř k bráně Rynárecké.
Budování hradeb trvalo do 16. století, výrazným impulzem k jejich dostavbě byl požár města v roce 1554. V té době dosáhla složitost opevnění maxima – jednalo se o dvojitou hradební zeď – vyšší městskou a nižší parkánovou doplněnou příkopem. Kromě toho byla zeď doplněna řadou bašt (mnohé z nich se – různě zachovalé – dochovaly dodnes), branami – na severovýchodě to byla Jihlavská brána, na jihu Rynárecká brána doplněná předsunutou branou zvanou Kolíbka a u zámku malá branka, zvaná Solní či Táborská – a zvedacími mosty..