Opevnění, budované v období 14.–16.století, dokončené po požáru města r. 1554. Dochovány tři brány, několik bašt, městská i parkánová zeď. Zasypáním příkopů vznikly ulice obkružující městské jádro.
Hlavní obrázek místa
hradba v ulici Příkopy
nejdelší viditelný souvislý úsek
© Milan Caha 09/2008
Průběh opevnění – respektive příkopu – je dodnes dobře znatelný na uliční síti centra – příkop procházel ulicemi Příkopy, Karlovým náměstí, Tyršovou, Solní ulicí a Tylovou ulicí. V těchto ulicích se rovněž dochovaly zbytky hradebních zdí a dalších prvků fortifikace. Nejdelší souvislá část hradeb je na východní straně v ulici Příkopy. Vedle Rynárecké brány je zbytek městské hradební zdi s proraženými okny sousedních domů viditelná na zahrádce Pizzerie a Hodovny Na Kolíbce. Asi sedmdesát metrů severovýchodně po ulici Příkopy je viditelná další část hradby (s novodobě proraženou brankou průchodu na náměstí a s veřejným WC umístněným v prostoru parkánu). Dále je viditelný zbytek půlkruhové bašty, v další baště je umístněn obchod. Následuje cca 100 m dlouhý úsek dvojité hradby, zbytek další půlkruhové bašty a další bašta, přeměněna na obytný dům (dnes klub). Na severovýchodě a severu hradby dochovány nejsou, z opevnění se v tomto úseku dochovala Jihlavská brána. Velmi dobře dochovaný je úsek obou hradebních zdí a parkánu severně od kostela sv. Bartoloměje. Další dlouhý úsek městské hradby je dochován ve dvorech domů v Tylově ulici, táhnoucí se od Solní brány téměř k bráně Rynárecké.
Milan Caha, 3.9. 2008
historie

Původně byl Pelhřimov opevněn příkopem a kolovou hradbou. Ta byla od 14. století postupně nahrazována kamenným opevnění. Budování hradeb trvalo do 16. století, výrazným impulzem k jejich dostavbě byl požár města v roce 1554. V té době dosáhla složitost opevnění maxima – jednalo se o dvojitou hradební zeď – vyšší městskou a nižší parkánovou doplněnou příkopem. Kromě toho byla zeď doplněna řadou bašt (mnohé z nich se – různě zachovalé – dochovaly dodnes), branami – na severovýchodě to byla Jihlavská brána, na jihu Rynárecká brána doplněná předsunutou branou zvanou Kolíbka a u zámku malá branka, zvaná Solní či Táborská – a zvedacími mosty.

Milan Caha (zdroj: Poche E. a kol. Umělecké památky Čech, díl 3. P-Š, Academia, Praha 1980), 3.9. 2008

Vysočina,  Pelhřimov  (PE),

Místa v okolí

 radnice
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Altenhoferovský dům
 Fárův dům
 kostel sv. Víta
 zámek Říčanských
 městská šatlava
 Městské divadlo
 boží muka
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 Drechselova vila
 kaple sv. Floriana
 kaple sv. Anny
 kostel Božího Těla
 kaple sv. Mikuláše
 kaple Panny Marie
 Služátky
 boží muka
 Pavlov
 návesní kaple
 židovský hřbitov
 kostel sv. Vavřince
 Nemojov
 boží muka
 kaple
 toleranční kostel
 boží muka
 Ústrašín
 Libkova Voda
 Proseč-Obořiště
 Větrný zámek
 Čížkov
 synagoga
 Pípalka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Božejov
 kostel sv. Jiří
 boží muka
 Červená Řečice
 boží muka
 boží muka
 kaple Panny Marie
 kostel Božího Těla
 kaple sv. Haštala
 pamětní kámen
 zvonice
 návesní kaple
 Želiv
 Klepáček
 boží muka
 mlýn
 špýchar
 boží muka
 křížový kámen
 fara
 Nový Rychnov
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 Konipas
 boží muka
 Veselá
 Březina
 židovský hřbitov
 kostel sv. Jakuba
 Hořepník
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 Proseč u Pošné
 pamětní kámen
 Nový Dvůr
 Švédské šance
 smírčí kříž
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 Lhotice
 Lhotice
 kostel sv. Jiří
 Lhotka
 boží muka
 kovárna
 Horní Cerekev
 boží muka
 boží muka
 fara
 židovský hřbitov
 evangelický kostel
 synagoga
 skanzen Zichpil
 pivovar
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 děkanství
 kaple sv. Václava
 Pechburg
 Višněvice
 Višněvice
 židovský hřbitov
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 Orlík
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 Batelov
 Batelov
 Kamenice nad Lipou
 kostel Všech Svatých
 kašna
 synagoga
 smírčí kámen
 fara
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Vyklantice
 boží muka
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 6694
Typ místa: ostatní
Podkategorie: brána, opevnění
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 3.9.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama