Prostá barokní kaple na obdélném půdorysu byla postavena na konci 17. století. V roce 1788, za josefinských reforem, byla odsvěcena a prodána pelhřimovskému meštanu Václavu Kolínskému. Dnes je opravena a znovu vysvěcena.
Hlavní obrázek místa
pohled od Pelhřimova
© Milan Caha 09/2010
Prostá barokní kaple na obdélném půdorysu byla postavena na konci 17. století. Podle pověsti stávala ve vzdálenosti 100 kroků druhá, podobná kaple. Tato pověst však nemá oporu v žádných pramenech. V roce 1788, za josefinských reforem, byla kaplička odsvěcena a prodána pelhřimovskému meštanu Václavu Kolínskému. Dnes je opravena a znovu vysvěcena. Stojí v ostrůvku zeleně nedaleko cesty, zaparkovat lze v přilehlých ulicích.
© Milan Caha (zdoj: POCHE, E.: Umělecké památky Čech 3. P - Š. Academia, Praha 1980), 8.11. 2010
historie

Svatý Florián (Florián z Lorchu)

Sv. Florián je katolický mučedník a svatý. Je patronem hasičů a profesí, která souvisejí s ohněm – pekařů, hrnčířů, hutníků, kominíků. Zobrazován bývá v oblečení římského důstojníka s nádobou na hašení, případně přímo hasící požár. Jeho sochy se vztyčovaly na ochranu proti požárům. Svatý Florián se podle legendy narodil v 2. pol. 3. stol. v Zieselmaueru nedaleko Vídně a stal se římským vojákem. Sloužil jako vedoucí kanceláře místodržícího v Lauriaku – dnešní Lorch v okolí dnešního Lince, které tehdy patřilo k římské provincii Noricum. Tamní místodržitel Aquilinus dal r. 304, když císař Dioklecián vydal jeden z několika protikřesťanských ediktů, zavřít a usmrtit mnoho zdejších křesťanů. Když se to Florián dozvěděl, spěchal jim na pomoc. Byl však chycen a mučen, aby se zřekl své víry. Když tak neučinil, byl bez ohledu na své zásluhy v armádě a bezúhonný život odsouzen k smrti. Dne 4. 5. roku 304 mu byl…  číst dále

http://cs.wikipedia.org, 21.8. 2012

Vysočina,  Pelhřimov  (PE), Pelhřimov

Místa v okolí

 kaple sv. Kříže
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Drechselova vila
 městská šatlava
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Městské divadlo
 Fárův dům
 zámek Říčanských
 radnice
 Altenhoferovský dům
 kostel sv. Víta
 městské opevnění
 kaple sv. Mikuláše
 kostel Božího Těla
 kaple sv. Anny
 návesní kaple
 boží muka
 Pavlov
 kaple Panny Marie
 kostel sv. Vavřince
 židovský hřbitov
 Služátky
 Nemojov
 boží muka
 Ústrašín
 Libkova Voda
 kaple
 Proseč-Obořiště
 boží muka
 synagoga
 boží muka
 Čížkov
 toleranční kostel
 boží muka
 Božejov
 kostel sv. Jiří
 Větrný zámek
 kaple Panny Marie
 Pípalka
 boží muka
 návesní kaple
 boží muka
 boží muka
 Červená Řečice
 boží muka
 kostel Božího Těla
 kaple sv. Haštala
 vodní nádrž Sedlice
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 zvonice
 boží muka
 Želiv
 mlýn
 špýchar
 boží muka
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 Konipas
 Březina
 Nový Rychnov
 Klepáček
 boží muka
 židovský hřbitov
 fara
 boží muka
 Proseč u Pošné
 Hořepník
 křížový kámen
 Nový Dvůr
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 židovský hřbitov
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 boží muka
 boží muka
 pamětní kámen
 boží muka
 Švédské šance
 Kámen
 smírčí kříž
 Horní Cerekev
 boží muka
 Lhotice
 Višněvice
 Lhotice
 kostel sv. Jiří
 Višněvice
 studánka Panny Marie
 Lhotka
 židovský hřbitov
 židovský hřbitov
 Pechburg
 kaple sv. Anny
 židovský hřbitov
 boží muka
 fara
 děkanství
 kaple sv. Václava
 evangelický kostel
 synagoga
 boží muka
 skanzen Zichpil
 pivovar
 děkanství
 radnice
 kostel sv. Mikuláše
 Kamenice nad Lipou
 kostel Všech Svatých
 boží muka
 židovský hřbitov
 boží muka
 boží muka
 židovský hřbitov
 Batelov
 Batelov
 Orlík
 kašna
 synagoga
 smírčí kámen
 fara
 boží muka
 kostel sv. Barbory
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Vyklantice
 boží muka
 boží muka
 boží muka
Základní informace místa
ID místa: 9514
Typ místa: sakrální památky
Podkategorie: kaple
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 12.11.2010
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama