Červená Řečice
Kostel sv. Máří Magdalény
© Jaroslav Šefčík, 08/2009
Červená Řečice (tento název je poprvé doložen v roce 1558), dříve jen Řečice (1279–90), ve 14. století Řečice Větší, Biskupova Řečice leží v kraji Vysočina, na silnici spojující Pelhřimov s Vlašimí. Vedle dvou gotických kostelů je nejvýznamnější památkou gotický hrad, přestavěný na renesanční zámek.
Kostel sv. Máří Magdaleny by vystavěn již někdy před rokem 1283. V pramenech se dočteme, že jej toho roku dal Tobiáš z Bechyně, pražský biskup, opevnit proti vojskům Otty Braniborského. ...Za pozůstatek tohoto opevnění je považována vysoka zeď na jižním okraji kostelního areálu. Protože tehdejší vodní hrad (dnes zámek) Červená Řečice v té době patřil pražským biskupům, kostel hostil mnoho význačných církevních hodnostářů. V roce 1392 například na Řečici pobýval tehdejší generální vikář arcibiskupa Jana z Jenštejna – pozdější sv. Jan Nepomucký. Do husitských válek byla Řečice sídlem děkanství. Po roce 1420 připadlo panství stoupencům učení Jana Husa. Kostel až do roku 1619 spravovali utrakvističtí kněží. Poslední z nich byl Jan Jakobides z Benešova. Po roce 1619 spravovali kostel opět katoličtí kněží a od roku 1623 patřila Řečice opět pražskému arcibiskupství. Na konci 17. století se kostel stává znovu děkanským chrámem. 11. září 1732 kostel spolu s farou, radnicí, školou a dalšími 20 usedlostmi vyhořel. Obnoven byl v roce 1734, kdy získal současnou podobu. Z gotické podoby se dochoval presbytář a sanktuárium ve zdi na levé straně oltáře. Z vnitřní výzdoby je nejstarší křtitelnice z roku 1549. Hlavní oltář pochází z dílen pelhřimovského chrámového družstva. Je dílem akad. malíře Ondráčka a pochází až z roku 1948..
|
Přihlášení |
