Dobře dochované tvrziště tvrze z pol. 14. stol. Nejstarší známý držitel byl Heřman z Ústrašína, připomínán r. 1354. Kolem r. 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče a do poloviny 15. stol. tvrz zcela zaniká. Dochován příkop a mohutné valy.
Hlavní obrázek místa
© Martin Kabeláč 10/2007
Bývalá tvrz (Ú)strašín se nachází mezi obcemi Ústrašín a Libkovou Vodou po levé straně v hlubokém lese asi 8 km od Pelhřimova na Vysočině. Jsou zde pozůstatky zdí a náznaky valů,které tu zbyly. Tvrz byla původně dřevěná a měla být strážná. Tvrz do základů vyhořela a nikdo ji už neobnovil. Do dnes se říká,že kdo kolem půjde nebo zabloudí ve večerních hodinách,tak tam straší.
Radmila Chalupová, 11.1. 2006
popis

Tvrziště má tvar elipsy o osách 20 m a 15 m, jádro je opevněné mohutným dobře zahovalým příkopem hlubokým až 10 m a mocnými valy, nejpatrnějšími na východní straně, kde byl přístup k tvrzi z planiny nejsnazší a kde muselo být opevnění nejsilnější. Na centrálním pahorku jsou zřetelné terénní nerovnosti, naznačující existenci vnitřní zástavby. Nicméně o její podobě není zatím nic známo, lokalita neprošla doposud systematickým archeologickým průzkumem. Na povrchu jádra je viditelné množství úlomků spečené hlíny, naznačující, že by tvrz mohla podlehnout požáru.

Milan Caha, 25.8. 2008

historie

Ústrašínská tvrz stávala od poloviny 14. století na jihovýchod od vsi, na pravém břehu potoka Vlásenice (Hejlovky). Nejstarším známým držitelem byl Heřman z Ústrašína, připomínán roku 1354 jako patron tamějšího kostela. Jeho nástupcem byl Mareš z Ústrašína, purkrabí na Roštejně u Telče. V roce 1362 se stává držitelem tvrze jeho syn Vojek (Hojek) z Ústrašína. Kolem roku 1410 získali Ústrašín Hazmukové z Proseče. Ústrašínské panství tím zaniklo, do poloviny 15. století zanikla zcela i tvrz. Listina z roku 1468 uvádí v Ústrašíně jen „dvuor popl. s podacím kostelním“, o tvrzi již zde není zmínka.

Milan Caha (zdroj: kol.: Encyklopedie českých tvrzí, III. díl, Argo, Praha 2005), 25.8. 2008

Vysočina,  Pelhřimov  (PE),

Místa v okolí

 Libkova Voda
 boží muka
 Božejov
 kostel sv. Jiří
 kaple Panny Marie
 návesní kaple
 Proseč-Obořiště
 kostel sv. Vavřince
 kaple sv. Mikuláše
 kostel Božího Těla
 boží muka
 boží muka
 Pavlov
 synagoga
 kaple sv. Floriana
 židovský hřbitov
 boží muka
 kaple sv. Kříže
 boží muka
 boží muka
 boží muka
 Drechselova vila
 Městské divadlo
 zámek Říčanských
 městská šatlava
 Purkrabský dům
 Šrejnarovský dům
 Fárův dům
 radnice
 Altenhoferovský dům
 městské opevnění
 kostel sv. Víta
 Nemojov
 Čížkov
 kostel sv. Jakuba
 Veselá
 boží muka
 kostel sv. Mikuláše
 kaple sv. Anny
 návesní kaple
 boží muka
 kaple Panny Marie
 židovský hřbitov
 Služátky
 Višněvice
 Višněvice
 boží muka
 kaple
 Kamenice nad Lipou
 boží muka
 Nový Dvůr
 kostel Všech Svatých
 Větrný zámek
 boží muka
 Proseč u Pošné
 Pípalka
 kaplička sv. Václava
 boží muka
 židovský hřbitov
 toleranční kostel
 boží muka
 Kámen
 boží muka
 boží muka
 Horní Cerekev
 boží muka
 boží muka
 kostel sv. Jiří
 kaple sv. Magdaleny
 boží muka
 kostel Božího těla
 boží muka
 boží muka
 Konipas
 fara
 Nový Rychnov
 pamětní kámen
 Březina
 Červená Řečice
 boží muka
 stará radnice
 nová radnice
 kaple sv. Kateřiny
 Žirovnice
 kostel sv. Kateřiny
 kostel Božího Těla
 kaple sv. Markéty
 židovský hřbitov
 zvonice
 Černovice
 Hořepník
 kaple sv. Anny
 boží muka
 kaple sv. Haštala
 boží muka
 židovský hřbitov
 kostel sv. Barbory
 synagoga
 děkanství
 socha sv. Václava
 Klepáček
 Šohajův dům
 panský pivovar
 Pacov
 boží muka
 vodní nádrž Sedlice
 pamětní kámen
 Pechburg
 Janštejn
 boží muka
 Mnich
 Žižkův kámen
 křížový kámen
 boží muka
 boží muka
 návesní kaple
 Lísek
Základní informace místa
ID místa: 6657
Typ místa: tvrz
Stav místa: terénní náznaky
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 26.8.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama