boží muka

Jinde se tento typ památky nevyskytuje nebo je velmi vzácný. Boží muka představují sloup, u kterého byl připoután a bičován před svojí popravou Ježíš Kristus. Ač se oblast od oblasti jejich podoba liší, většinou mají tři základní součásti - sokl, dřík a kapličku, čili lucernu. Podle zpracování dříku se dělí na dva typy – sloupkové s dříkem s kruhovým půdorysem a na pilířové, či pilířkové s dříkem s půdorysem trojúhelníku, čtyřúhelníku nebo vzácněji i víceúhelníku. Zvláště na starších božích mukách bývaly znázorňovány předměty, související s Kristovým umučením – hřeby a kladivo, kopí s houbou namočenou do octa, důtky, kleště, kostky (se kterými římští vojáci hráli o jeho šat) apod. Ve 14.–17. století měla nejčastěji formu žulového, vápencového nebo pískovcového sloupu, zakončeného lucernou s křížem na vrcholu. Od období konce baroka až do současnosti vznikala u nás častěji boží muka zděná – z lomového kamene či z cihel, s trojhranným nebo čtyřhranným půdorysem, vzácně i sloupková s kruhovým půdorysem. Existuje také řada přechodných typů, které přecházejí do podoby kříže nebo kapličky..

Na přední straně soklu je nápis „PRO LAVDE / PERPETVA BE / ATAE VIRGINIS / SACRO MON / TANAE EXST / VXERAT / A K / S „, na pravé boční straně pak nápis „ANNO / 1693 / DIE / 5 / IUNY“. Boží muka mají oblý dřík, který je nepatrně vypouklý do soudkovitého tvaru (což se nazývá entase), na něm je kamenná deska, na které stojí hranolová kaplička s půlkruhovou nikou. V té dnes stojí drobná soška Panny Marie s dítětem. Kaplička je završena kamennou koulí a kovovým křížkem. Boží muka jsou památkově chráněna od roku 1958, od roku 1987 stojí v ochranném pásmu městské památkové rezervace Pelhřimov..