pohled od severozápadu
© Milan Caha 08/2008
tvrz Lhotice
Nová tvrz, Horní tvrz
Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici, založ. J. Dobrovítovským v pol.16.stol. V druhé pol.17.stol. patří Želivskému klášteru. V r. 1832 upravena na školu, dnes užívána k bydlení. Dochována bašta ze 16. stol. s nástavbou ze 17. stol. a klíčovými střílnami.
Nová tvrz stojí uprostřed obce nad jižním břehem rybníka. Je v soukromých rukou a slouží k bydlení. Nejzajímavější část – severní bašta – je z obou stran kryta vegetací a zarůstá. Po břehu rybníka k ní však lze proniknout a z vnějšku si prohlédnou dochované klíčové střílny. Ve vsi stojí za prohlídku rovněž kostel s dřevěnou zvonicí a tvrziště gotické tvrze v lese asi 300 m západně od Nové tvrze.
M.C., 12.2. 2009
popis
Tvrz stojí na terénní terase nad rybníkem, na západní straně je nevýrazná – i když dobře rozeznatelná terénní vlna – snad pozůstatek příkopu chránící tuto stranu tvrze. Nad ní stojí bývalá obytná budova, později škola a dnes opět obytné stavení, zásadně přestavěné, bez slohových znaků. Na severní a východní straně se zachovaly obvodové zdi areálu. Východní bašta, zachycená ještě na katastrálním plánu z roku 1838 zmizela. V místech kde stávala je nízká obdélná hospodářská budova; otázkou je, zda při její stavbě nebylo využito zdivo bašty. Na severní straně, v husté vegetaci nad rybníkem, je nejzajímavější dochovaná část tvrze – hranolová bašta. Její spodní část, z lomového kamene s náznaky psaníčkových sgrafit, pochází z doby založení tvrze v 16. století, cihelná nástavba na ni byla přistavěna pravděpodobně v 17. století. Na nástavbě se dochovaly pozoruhodné klíčové střílny a zbytky barokní omítky.
Milan Caha (zdroj: kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II.díl (K-R), nakladatelství Argo, Praha 2000), 12.2. 2009
historie
Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici (dříve označované jako Šádova Lhotice podle držitele vsi z druhé poloviny 15. století – pana Oldřicha Šády) měla podobu poměrně rozměrného renesančního areálu o velikosti 40 x 50 metrů s obytnou budovou a dvěma baštami. Založil ji v polovině 16. století Jiří Dobrovítovský jako součást panského dvora. Majitelé Nové tvrze i obce se poměrně rychle střídali. Jeden z pozdějších pánů, Ondřej z Ostašova, po bitvě na Bílé hoře emigroval a jak tomu bylo zvykem, jeho majetek byl zabaven. V druhé polovině 17. století, snad v roce 1674, tento majetek, značně zpustlý a zanedbaný, kupuje Želivský klášter. Areál byl přestavěn v letech 1733 a 1832, kdy bylo sneseno patro obytné budovy a následně byla přízemní budova upravena na školu. Dnes je areál tvrze v soukromých rukou a slouží k bydlení.
Milan Caha (zdroj: kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II.díl (K-R), nakladatelství Argo, Praha 2000), 12.2. 2009
Půdorys místa
půdorys přízemí a atiky bašty
L. Svoboda podle zaměření L. Svobody a J. Slavíka v kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II.díl (K-R), nakladatelství Argo, Praha 2000
L. Svoboda podle zaměření L. Svobody a J. Slavíka v kol.: Encyklopedie českých tvrzí, II.díl (K-R), nakladatelství Argo, Praha 2000
