
Tvrz stojí na terénní terase nad rybníkem, na západní straně je nevýrazná – i když dobře rozeznatelná terénní vlna – snad pozůstatek příkopu chránící tuto stranu tvrze. Nad ní stojí bývalá obytná budova, později škola a dnes opět obytné stavení, zásadně přestavěné, bez slohových znaků. Na severní a východní straně se zachovaly obvodové zdi areálu. Východní bašta, zachycená ještě na katastrálním plánu z roku 1838 zmizela. V místech kde stávala je nízká obdélná hospodářská budova; otázkou je, zda při její stavbě nebylo využito zdivo bašty. Na severní straně, v husté vegetaci nad rybníkem, je nejzajímavější dochovaná část tvrze – hranolová bašta. Její spodní část, z lomového kamene s náznaky psaníčkových sgrafit, pochází z doby založení tvrze v 16. století, cihelná nástavba na ni byla přistavěna pravděpodobně v 17. století. Na nástavbě se dochovaly pozoruhodné klíčové střílny a zbytky barokní omítky.
Mladší ze dvou tvrzí ve Lhotici (dříve označované jako Šádova Lhotice podle držitele vsi z druhé poloviny 15. století – pana Oldřicha Šády) měla podobu poměrně rozměrného renesančního areálu o velikosti 40 x 50 metrů s obytnou budovou a dvěma baštami. Založil ji v polovině 16. století Jiří Dobrovítovský jako součást panského dvora. Majitelé Nové tvrze i obce se poměrně rychle střídali. Jeden z pozdějších pánů, Ondřej z Ostašova, po bitvě na Bílé hoře emigroval a jak tomu bylo zvykem, jeho majetek byl zabaven. V druhé polovině 17. století, snad v roce 1674, tento majetek, značně zpustlý a zanedbaný, kupuje Želivský klášter. Areál byl přestavěn v letech 1733 a 1832, kdy bylo sneseno patro obytné budovy a následně byla přízemní budova upravena na školu. Dnes je areál tvrze v soukromých rukou a slouží k bydlení.
Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.
Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.
Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.
Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).
Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.
Na hradní skále Trenčianského hradu je římský latinský nápis z období Římské říše, který je nejstarším nápisem na Slovensku a býval taky nejstarším nápisem v tehdejším Československu. Majestátní Trenčianský hrad patří k nekrásnějším hradům na Slovensku a jeho mohutná Matúšova věž je výraznou dominantou celého kraje. Z podhradí Trenčianského hradu se na řece Váhu vyvinulo město Trenčín s mnoha historickými a kulturními památkami.