
Barokní jednolodní obdélná budova s půlkruhovou apsidou a trojúhelníkovým štítem. Původní zaklenutá okna musela být ještě během stavby změněna na obdélná, později – v polovině 19. století – jim byl vrácen původní tvar. Při této úpravě byl proražen nový vchod v průčelí. Původní vchod byl v souladu s předpisy souvisejícími s tolerančním patentem z boční strany, ze dvora. Štít je ozdoben nápisy – citátem z Bible a chronografickým nápisem: „Pod berlou císaře Josefa II. zaskvělo se světlo z nebe vysokého, že i staré skály přinášely ovoce svěcené Kristu Spasiteli“. Vnitřek kostela je plochostropý, podlaha byla původně cihlová, v apsidě byl prostý oltář, mezi apsidou a lodí kazatelna, lavice barokní, nad dnešním vstupem dřevěná kruchta.
Tyto modlitebny měly řadu omezení – nesměly navenek připomínat katolické kostely, vcházet se do nich nesmělo z hlavní ulice, okna nesměla být oblouková či lomená, kostel nesměl mít věž ani zvony. K evangelickému vyznání se po vyhlášení tolerance v Humpolci přihlásilo 44 rodin a v červenci 1783 byl ustaven luterský evangelický sbor. První bohoslužby se skonaly v domě Jakuba Příborského. Dne 18.5.1785 protestanti položili základní kámen nové modlitebny na Zichpili, v oblasti tehdy obývané židovskou komunitou. Stavbu vedl mistr Krpálek z Hradce. Modlitebna byla vysvěcena v neděli 9.10.1785 a evangelický sbor ve městě se při té příležitosti rozrostl o 53 nových členů. Dostavba budovy trvala do roku 1788, je považována za první toleranční kostel v Čechách. Doškovou střechu po požáru nahradily ve 40. letech 19. století šindele. Prozatímní oltář byl roku 1814 nahrazen oltářem s postranními brankami. V r. 1810 byly na kruchtě instalovány varhany třešťského varhanáře Pohana. Po vybudování nového evangelického kostela v roce 1861 sloužil zejména k pohřebním obřadům. Když byl v Humpolci založen sbor Církve československé husitské, evangelický sbor mu toleranční modlitebnu propůjčil. Husité modlitebnu ke shromážděním užívali do roku 1961, kdy Církev československá husitská začala užívat nedalekou bývalou synagogu. Do roku 1975 pak modlitebnu používaly obě nekatolické křesťanské církve k pohřebním shromážděním. Od roku 1976, kdy byla na hřbitově otevřena obřadní síň, kostel zůstal nevyužit..