Hradisko u Popůvek

m. Leží na jazykovitém výběžku obtékaném ze tří stran řekou Hanou a jejími dvěma bezejmennými pravobřežními přítoky. Opevnění není již zcela zřetelné, mělo oválný tvar vymezený 3-5 m vysokým valem, který se zachoval viditelně na jeho západní straně. Příkop probíhající před tímto valem byl z části vylámán do skalního podloží, který je místy stále 4-5 m hluboký a asi 10 m široký. Ve spodní části byl však narušen úpravou místa pro stavbu myslivecké chaty. Severní strana lokality klesá do nivy Hané (směrem k hl. silnici Kroměříž-Brno), kde povrch svahu nese výrazné stopy po lidské činnosti.Zdá se, že val v jihovýchodní části hradiska byl zdvojený a i příkop, oddělující lokalitu na této straně od okolního terénu byl mohutný, 10-15m hlubokým a až 30m široký. Avšak vzhledem k těmto parametrům lze uvažovat, že šlo spíš o upravenou přírodní prohloubeninu. Jižní část hradiska, která zvolna stoupá ke Koválovicím, je tvořena dvěma, dnes již ne zcela výraznými valy, přičemž je možné usuzovat, že svým průběhem chránily možnou přístupovou cestu a vstup do hradiska. Samotná plocha hradiska pak nenese žádné známky zástavby, za což jistě vděčí i intenzivní zemědělské činnosti. Povrchovým sběrem získané artefakty (keramika, přesleny) dokládají osídlení snad již v mladší době bronzové (1. tis. př.n.l. ), zcela jistě pak z období tzv. horákovské kultury doby halštatské (7-6 stol. př. n. l.). Severní a severozápadní část lokality byla nejspíše fortifikačně využita ještě v 17. a 18. stol. a to nejspíše v souvislosti s Třicetiletou válkou či tureckým nebezpečím. Archeologicky nebylo hradiště zatím prozkoumáno, snad se dočká alespoň záchranného archeologického výzkumu v souvislosti s plánovanou výstavbou úseku dálnice Brno-Kroměříž, kterou bude pravděpodobně jako celek zničeno..