hrad Hus

1. Severní čelo jádra

Napravo by měla stát branská věž.

2002 ©Random

Severním směrem od hradu Hus ve vzdálenosti cca 200–400 m jsou do dnešní doby patrné terénní práce, které mají spojitost s obléháním. Návštěvník se na toto místo dostane po lesní cestě, která ústí mírně vlevo /hrad za zády/ do hradního příkopu. Protože zatím zde nebyl proveden žádný výzkum, uváděl jsem u fotografií velitelské stanoviště v uvozovkách z důvodu, že by to mohlo být také postavení pro prak, napovídalo by tomu množství volně se povalujících kamenů. Ale je to pouze hypotéza.

Hrad Hus byl vystavěn na úzkém skalnatém ostrohu obtékaném řekou Blanicí. Přístupný byl od severu, kde bylo opevněné předhradí. Za ním stál vlastní hrad chráněný hlubokým, ve skále vylámaným příkopem s hradbou. Nejstarší písemná zpráva o hradu Husí pochází z r. 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil bratrům Jenšíkovi, Vavřinci a Peškovi z Janovic vystavět hrad na místě zvaném „Na husí" na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě. Král si přitom vyhradil právo volného vstupu do hradu, kdykoliv by hrozil nepřátelský vpád z Bavor do Čech. R. 1359 potvrdil král Karel IV. vlastnické právo Peškovi z Janovic a jeho příbuzným. K hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Zvěřinec (zaniklá), Křišťanov, Mlynářovice, Milešice, Zábrdí, Lažiště a další. R. 1363, po vymření pánů z Janovic se huské panství dostalo do přímého králova majetku. Kolem roku 1390 měl hrad a panství královský podkomoří Zikmund…  číst dále

Mikuláš z Husi

Mikuláš z Husi byl předním vůdcem strany podobojí na počátku husitského hnutí. Vynikal rozhledem, rozvahou, statečností a moudrostí, pro kteréž vlastnosti se těšil z počátku i oblibě krále Václava IV. Jsa věrným přítelem a následovníkem Mistra Jana Husi, přiměl krále k tomu, že dovolí kališníkům, jimž kaple Betlémská již nepostačovala k shromážděním, spoluužívati některé z pražských kostelů s katolíky. Když později žádali Pražané o trvalé přidělení několika kostelů, vedl Mikuláš ke králi deputaci, která mu tuto žádost měla tlumočiti. Prchlivý král se rozlítil, odbyl prosebníky a Mikuláše vypověděl z Prahy, pohroziv mu, že ho dá oběsiti, jestliže neustane ve své činnosti. Pan Mikuláš se uchýlil na hrad Hus a shromažďoval tu vojsko, s nímž zamýšlel přitrhnouti ku Praze a sesaditi krále s trůnu. Na naléhání Korandovo zanechal tohoto úmyslu. Pozval k sobě svého věrného přítele a druha Žižku…  číst dále

Habart Lopata

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Zlatá husa

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Bludný kořen

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 27.11. 2002

Setkání po letech

Random, 16.1. 2003

O loupeživém Habartovi Lopatovi

Jan Vávra, volně na motiv Pověstí českých hradů a zámků Josefa Pavla, 16.5. 2003

Půdorys místa

Terénní náčrt situace hradu, podle J. Anderleho - Z. Procházky a V. Švábka – upraveno
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000

Přibalte si turistické mapy

Toto místo jsme nalezli na těchto mapách.

Shocart turistické 1:50 000

66 Šumava - Trojmezí

69 Pošumaví - Vimpersko

70 Pošumaví - Prachaticko

Cykloturistické mapy, Kartografie

35 Šumava - Trojmezí, Pláně

39 Pošumaví - Prachaticko

Turistické mapy 1:100 000, Kartogradie

133 Šumava - Povydří. Pláně

Turistické mapy 1:50 000, Kartografie

20 Šumava - Prachaticko. Lipno