Pozůstatky gotického hradu. Postaven r. 1341 na ochranu okolních vsí proti nebezpečí z Bavor. V 15. st. se zde usídlil loupežník Habart Maršík z Hrádku a přepadal odtud kupce na tzv. Zlaté stezce. V r. 1441 byl hrad obležen, poté zapálen a rozbořen.
Hlavní obrázek místa
1. Severní čelo jádra
Napravo by měla stát branská věž.
2002 ©Random
Na místě je varování před nebezpečími, která na rozkotlaných skalních chodníčcích na hradě číhají na neopatrné návštěvníky. Průvodce po Čechách, Moravě a Slezsku upozorňuje také na specificky zachovalý vstup do hradních sklepů. V publikaci najdete i popis cesty na hrad, nejjednodušší je po značené cestě z Volar (z jihu) nebo od Kříšťanovického rybníka (ze severu). Co jsem z hradu viděl? Je třeba říci, že v našich časech Hus dobýval a úspěšně dobyl smrkový les, a zanechal v hradním areálu mohutný kontingent. Branskou věž jsem na západní frontě jádra nenašel (foto 1), do hradu se vstupuje strmou stezkou, která vede přímo přes trosky uvažované hlavní obytné věže (foto 2). Ta je ovšem dost nečitelná. Pro případ, že by to někdo nevěděl, tak „zavřený“ znamená přibližně rozbořený, rozvalený směrem dovnitř, tedy stav, kdy trosky vyšších pater zcela zavalí nádvoří nebo nižší patra, takže po stavbě zbude jakýsi rov, ze kterého nejde poznat, co vlastně kryje. Je však pokladem pro systematický archeologický výzkum. Vchod do sklepů je k nalezení snadno (foto 3), sestoupit se dá nejspíš slaněním, ale podle pohledu shora není důvod – zdají se být zasypané. Co je ovšem fantastické, to je způsob, jakým stavitelé využili skálu na západní straně jádra i předhradí pro stavbu obvodové hradby (foto 4). Kusy hradeb jsou „nalepené na samý okraj, pokud byly zakončené ochozem, musel to být pohled jen pro ty, kteří opravdu netrpí závratí. Docela dobře je zachován příkop, který odděloval jádro od předhradí a jeho opevnění (foto 5 a 6). Ze „zajímavé zdi“ směrem k řece se zachoval výrazný střep, u kterého mi původní účel zcela unikal. Vypadá spíše jako kus mostního pilíře, nebo nějaké naprosto nelogicky umístěné brány (foto 7). Závěrem bych chtěl upozornit, že lesní správa podle všeho staví cestu po úbočí kopce proti hradu, která ústí pod západní frontu. Snad nepoškodí místo těžbou dřeva. Lokalita je to krásná, Blanice…  číst dále
Random, 20.12. 2002
popis

Severním směrem od hradu Hus ve vzdálenosti cca 200–400 m jsou do dnešní doby patrné terénní práce, které mají spojitost s obléháním. Návštěvník se na toto místo dostane po lesní cestě, která ústí mírně vlevo /hrad za zády/ do hradního příkopu. Protože zatím zde nebyl proveden žádný výzkum, uváděl jsem u fotografií velitelské stanoviště v uvozovkách z důvodu, že by to mohlo být také postavení pro prak, napovídalo by tomu množství volně se povalujících kamenů. Ale je to pouze hypotéza.

Bohumil Toms , 30.10. 2011

historie

Hrad Hus byl vystavěn na úzkém skalnatém ostrohu obtékaném řekou Blanicí. Přístupný byl od severu, kde bylo opevněné předhradí. Za ním stál vlastní hrad chráněný hlubokým, ve skále vylámaným příkopem s hradbou. Nejstarší písemná zpráva o hradu Husí pochází z r. 1341, kdy král Jan Lucemburský povolil bratrům Jenšíkovi, Vavřinci a Peškovi z Janovic vystavět hrad na místě zvaném „Na husí" na ochranu nově zakládaných vsí na odlesněné půdě. Král si přitom vyhradil právo volného vstupu do hradu, kdykoliv by hrozil nepřátelský vpád z Bavor do Čech. R. 1359 potvrdil král Karel IV. vlastnické právo Peškovi z Janovic a jeho příbuzným. K hradu patřila městečka Husinec a Záblatí a vesnice Řepešín, Zvěřinec (zaniklá), Křišťanov, Mlynářovice, Milešice, Zábrdí, Lažiště a další. R. 1363, po vymření pánů z Janovic se huské panství dostalo do přímého králova majetku. Kolem roku 1390 měl hrad a panství královský podkomoří Zikmund…  číst dále

Kol.: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, Nakladatelství Svoboda, Praha 1986, 27.2. 2010

pověsti

Mikuláš z Husi

Mikuláš z Husi byl předním vůdcem strany podobojí na počátku husitského hnutí. Vynikal rozhledem, rozvahou, statečností a moudrostí, pro kteréž vlastnosti se těšil z počátku i oblibě krále Václava IV. Jsa věrným přítelem a následovníkem Mistra Jana Husi, přiměl krále k tomu, že dovolí kališníkům, jimž kaple Betlémská již nepostačovala k shromážděním, spoluužívati některé z pražských kostelů s katolíky. Když později žádali Pražané o trvalé přidělení několika kostelů, vedl Mikuláš ke králi deputaci, která mu tuto žádost měla tlumočiti. Prchlivý král se rozlítil, odbyl prosebníky a Mikuláše vypověděl z Prahy, pohroziv mu, že ho dá oběsiti, jestliže neustane ve své činnosti. Pan Mikuláš se uchýlil na hrad Hus a shromažďoval tu vojsko, s nímž zamýšlel přitrhnouti ku Praze a sesaditi krále s trůnu. Na naléhání Korandovo zanechal tohoto úmyslu. Pozval k sobě svého věrného přítele a druha Žižku…  číst dále

Josef Pavel, Pověsti českých hradů a zámků., 4.11. 2002

Další texty pověsti

Půdorys místa

Terénní náčrt situace hradu, podle J. Anderleho - Z. Procházky a V. Švábka – upraveno
© T. Durdík - Ilustrovaná encyklopedie českých hradů - Libri, Praha 2000
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Prachatice  (PT), Křišťanovice

Místa v okolí

 kostel sv. Anny
 kostel sv. Kateřiny
 domy alpského typu
 Libín
 Drslavice
 Prachatice – MPR
 Boubínský prales
 stará radnice
 městské opevnění
 kaple
 Boubín
 rechle
 Volarské šance
 Hrádek u Husince
 chlebová pec
 Lenora
 dům č. p. 42
 kostel sv. Anny
 Stožecká kaple
 silniční most
 Budkov
 Knížecí stolec
 Vlachovo Březí
 Vitějovice
 kaple sv. Ducha
 Chocholatá Lhota
 židovský hřbitov
 Schmiedův pivovar
 Královácký kámen
 radnice
 kašny
 stará radnice
 měšťanský pivovar
 dům U jelena
 městské opevnění
 Haselburg
 Vimperk
 Smrčná
 kostel sv. Dominika
 Skalice
Základní informace místa
ID místa: 376
Typ místa: hrad
Stav místa: zřícenina
Přístupnost: volně přístupno
Uveřejněno: 9.6.2001
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Podzemní jezero a ocelové dveře pod Troskami

Zajímavosti

Hrad Trosky s sebou nese i svá dodnes neobjevená tajemství. Jedno z nich je legenda o podzemním jezeru ke kterému vede chodba vyhloubená v pískovcové skále tři sta metrů od úpatí kopce, zakončena železnými vraty.

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

reklama