Zámek byl roku 1664 přestavěn ze starší tvrze Janem Ekersdorfem z Hlaváče. V roce 1928 zámek koupil bratr pozdějšího prezidenta Beneše, Bedřich. Po r. 1948 byl zámek Benešům zabaven, a obcí využíván k bytovým účelům. Dnes je v soukromých rukou.
Hlavní obrázek místa
© Alena Volná, 5/2010
Ze jména obce lze usuzovat na její vznik v období kolonizace, přívlastek jí dali její první majitelé Pluhové, kteří byli ve službách pánů z Hradce. Poprvé je doložen v r. 1267 Oldřich Pluh, člen družiny Oldřicha z Hradce, v r. 1329 pak jeden z jeho potomků Ctibor, jenž byl tehdy purkrabím na (Jindřichově) Hradci. Z dalších držitelů Žďáru známe Chvala ze Žďáru, který připojil svou pečeť ke stížnému listu kostnickému koncilu proti upálení mistra Jana Husa. Od něho získal žďárský statek s tvrzí a dvorem Albrecht Růt z Dírného (1437). Po něm následovali bratři Prokop a Jan z Vojslavic, kteří si vyprosili v r. 1457 od krále Ladislava Pohrobka Žďár jako odúmrť. Od posledních držitelů žďárského statku z rodu vladyků Vojslavských, Heřmana a Mikuláše, koupila statek (1549) Míla z Broumovic, ale již v r. 1557 prodala tvrz (která se připomíná poprvé), dvůr, pivovar a ves Pluhový Žďár Dorotě Ostrovcové, rozené Leskovcové na Proseči, která koupený statek připojila k Proseči. V r. 1635 získal žďárskou tvrz s příslušenstvím Jan Ekersdorf z Hlaváče, který tvrz přestavěl (1664). Syn Jana z Eckersdorfu Václav, jenž měl majetek v Žimuticích, prodal v r. 1664 tvrz, dvůr, pivovar a ves Pluhův Žďár hraběti Humprechtu Janu Černínovi z Chudenic. V r. 1684 prodal Humprechtův mladší syn Tomáš žďárský statek Václavu Vojtěchu z Eckersdorfu na Brandlíně. Po něm následovali hraběnka Marie Markéta Kolovratová, rozená Slavatová (1688 - 1692), Jan Pecelius z Adlersheimu (do r. 1696), Deymové ze Stříteže (1717 - 1782) a Marie Anna Janovská z Janovic, od níž koupil Pluhův Žďár v r. 1793 kníže Václav Paar. Jeho potomci hospodařili na žďárském státu spojeném s Kardašovou Řečicí až do 20. let 20. století. Roku 1928 koupil od Paarů zámek v rámci pozemkové reformy bratr pozdějšího prezdenta Beneše Bedřich. Tvrz stojící uprostřed…  číst dále
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Čechy, 1986 (doplněno redakcí hrady.cz), 16.8. 2004
otvíračka

na zámku probíhá rekonstrukce, přesto je příležitostně přístupný - o akcích (výstavy atd.) informují www stránky objektu. K zámku zřejmě patří i sousední hospodářský dvůr, kde lze zastihnout majitele, po dohodě s ním je možná individuální prohlídka.

Zany, 16.8. 2004

Půdorys místa

půdorys s vyznačením stavebních fází
© L. Svoboda (in Encyklopedie českých tvrzí, díl 2 K-P, ARGO, Praha 2000)
Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek Obrázek
Jihočeský kraj,  Jindřichův Hradec  (JH), Pluhův Žďár

Místa v okolí

 Červená Lhota
 Dírná
 boží muka
 kostel sv. Ottona
 Kardašova Řečice
 boží muka
 Chotěmice
 Čertův kámen
 Babky
 kostel sv. Barbory
 Lžín
 Mezná
 Rýdův kopec
 Budislav
 boží muka
 židovský hřbitov
 Tučapy
 synagoga
 Mnich
 Brandlín
 Nežárecká brána
 Hamr
 synagoga
 Landfrasova tiskárna
 Jindřichův Hradec
 Choustník
 židovský hřbitov
 Choustník
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Víta
 Nová Včelnice
 Dráchov
 Myslkovice
 Soběslav
 židovský hřbitov
 Čermákův vrch
 Jemčina
 Talíř
 měšťanský pivovar
 radnice
 Weisův dům
 Poštovský dům
 nová radnice
 sokolovna
 děkanství
 kaple Kalvárie
 Svákov
 kostel Všech Svatých
 Kamenice nad Lipou
 Skalice
 Horusický rybník
 Vítkův hrádek
 kostel sv. Alžběty
 Fuglhaus
 židovský hřbitov
 Višněvice
Kontaktní informace
Radim Beneš
Pluhův Žďár 68
378 24
Tel: +420 384 383 589; +420 777 189 059
http://www.pluhuvzdar.cz
posta@pluhuvzdar.cz
Základní informace místa
ID místa: 2506
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: příležitostně
Uveřejněno: 16.8.2004
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Začátek anglonormanské invaze do Irska v letech 1169-1170

Hrady a zámky

V předchozím článku „Co se dělo v Irsku v době Vikingů od 9. až do 12. stol.” jsme ukončili povídání událostmi v srpnu a září 1170, kdy doba Vikingů v Irsku náhle skončila. Nyní si nejprve obsah předchozího článku stručně shrneme. Poté se zaměříme na Anglonormanskou (Anglickou) invazi v letech 1169-1170, která dobu Vikingů v Irsku ukončila. Bude řeč o příčinách a průběhu invaze.

Výprava do irského pohoří Wicklow jižně od Dublinu

Cestování

Jižně od irského hlavního města Dublinu se rozkládá nejrozsáhlejší irské pohoří Wicklow, v češtině na internetu zmiňováno jako Viklovské hory. Stejnojmenné hrabství Wicklow má v Irsku přezdívku Irská zahrada. Pohoří je z Dublinu snadno přístupné, může nás proto zajímat jak se tam dostat a kam se vypravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl třetí: jako Fénix?

Historie

Před hodným časem jsem vás zde provázel historií kdysi slavného mariánského poutního místa Skoky u Žlutic. Jeho osudy jsme opustili ve 30. letech 20. století, kdy se nad ním a nad celou zemí začaly stahovat černé mraky okupace a války. Ty paradoxně pro obec velké změny nepřinesly, o to víc ji však zasáhly události poválečné.

Vítejte v domě britských panovníků i víkendovém sídle královny Alžběty II., vítejte na hradě Windsor

Hrady a zámky

Víte, že Pražský hrad je největším obývaným hradním areálem světa? Ano, je tomu skutečně tak, a my Češi, můžeme být na symbol své státnosti právem hrdi. Naše kroky dnes ale povedou daleko za hranice Česka, až k objektu, jenž se v pomyslném žebříčku osídlených hradních gigantů usadil na místě druhém. Nachází 30 kilometrů od Londýna a za svou historii poskytl domov již 39 anglickým panovníkům. Řeč je o původní dřevěné pevnosti, pozdějším středověkém hradu a nynějším světově proslulém zámku nesoucím jméno Windsor.

Počátek února - svátek světla, ohně, naděje, očištění i nových začátků

Zajímavosti

Ani jsme se nenadáli a první měsíc roku 2022 je pryč. S přelomem ledna a února býval dříve spojován velmi důležitý pohanský svátek Imbolc (čti Imbolk), jenž je dnes pro mnohé lidi už pouze velkou neznámou. Býval to významný svátek světla, naděje, nového počátku a příslibu pokračování života. Staří Keltové a později i Slované jej slavívali za soumraku 1. února. A proč slavili počátek za soumraku? Pro tyto národy nebýval totiž počátkem dne východ Slunce, nýbrž jeho západ. I později, za dob křesťanství, se tento svátek tak úplně neztratil, ale přešel i do jejich tradic jako svátek Hromnice (2. února).

Lázeňské město Trenčianské Teplice a hrad Beckov

Reklamní sdělení

Trenčianské Teplice jsou velmi oblíbené lázně uprostřed lesů Strážovských vrchů a bývají nazývané „perlou Karpat.“ Jsou jedním z mála lázeňských měst, které si zachovala svůj původní lázeňský charakter. Zdejší lázně nedávno prošly důkladnou rekonstrukcí a na pěší zóně najdete nejenom historickou lázeňskou architekturu, ale taky moderní budovy. Chloubou lázeňského města je lázeňský dům Hammam a také krásný lázeňský park. Můžete také navštívit hrad Beckov, který stojí na vápencové skále nad řekou Váhem a městečkem Beckov. Hrad Beckov patřil v minulosti k nejluxusnějším šlechtickým cílům ve střední Evropě, a i když je dnes již zříceninou, působí skutečně majestátně.

Naposledy navštívené

reklama