Pluhův Žďár

Ze jména obce lze usuzovat na její vznik v období kolonizace, přívlastek jí dali její první majitelé Pluhové, kteří byli ve službách pánů z Hradce. Poprvé je doložen v r. 1267 Oldřich Pluh, člen družiny Oldřicha z Hradce, v r. 1329 pak jeden z jeho potomků Ctibor, jenž byl tehdy purkrabím na (Jindřichově) Hradci. Z dalších držitelů Žďáru známe Chvala ze Žďáru, který připojil svou pečeť ke stížnému listu kostnickému koncilu proti upálení mistra Jana Husa. Od něho získal žďárský statek s tvrzí a dvorem Albrecht Růt z Dírného (1437). Po něm následovali bratři Prokop a Jan z Vojslavic, kteří si vyprosili v r. 1457 od krále Ladislava Pohrobka Žďár jako odúmrť. Od posledních držitelů žďárského statku z rodu vladyků Vojslavských, Heřmana a Mikuláše, koupila statek (1549) Míla z Broumovic, ale již v r. 1557 prodala tvrz (která se připomíná poprvé), dvůr, pivovar a ves Pluhový Žďár Dorotě Ostrovcové, rozené Leskovcové na Proseči, která koupený statek připojila k Proseči. V r. 1635 získal žďárskou tvrz s příslušenstvím Jan Ekersdorf z Hlaváče, který tvrz přestavěl (1664).

Syn Jana z Eckersdorfu Václav, jenž měl majetek v Žimuticích, prodal v r. 1664 tvrz, dvůr, pivovar a ves Pluhův Žďár hraběti Humprechtu Janu Černínovi z Chudenic. V r. 1684 prodal Humprechtův mladší syn Tomáš žďárský statek Václavu Vojtěchu z Eckersdorfu na Brandlíně. Po něm následovali hraběnka Marie Markéta Kolovratová, rozená Slavatová (1688 - 1692), Jan Pecelius z Adlersheimu (do r. 1696), Deymové ze Stříteže (1717 - 1782) a Marie Anna Janovská z Janovic, od níž koupil Pluhův Žďár v r. 1793 kníže Václav Paar. Jeho potomci hospodařili na žďárském státu spojeném s Kardašovou Řečicí až do 20. let 20. století. Roku 1928 koupil od Paarů zámek v rámci pozemkové reformy bratr pozdějšího prezdenta Beneše Bedřich.

Tvrz stojící uprostřed obce v těsném sousedství hospodářského dvora (JZD) je čtyřkřídlá jednopatrová budova s vystupujícími středními rizality na třech stranách. Průjezdem ve východním průčelí se vchází na dvůr, na jehož severní straně je v patře trojdílná arkáda a na jižní straně pavlač spočívající na krakorcích. Na východní nádvorní fasádě se dochovala barokní freska jindřichohradeckého malíře Františka Resche z r. 1718, představující Nejsvětější Trojici. Příkop, který kdysi tvrz obklopoval, a zděný most, jsou již dávno zasypány.

Po roce 1948 byl Benešům zámek zabaven a k bytovým účelům jej využívalo obec. Roku 1992 byl objekt restituovám potomky původních majitelů, kteří jej průběžně rekostruují.