Tvrz poprvé zmiňována v roce 1544, kdy byli majiteli Růtové z Dírného, vznikla už někdy na přelomu 14. a 15. stol., 1636 byla zničena požárem. Vratislavové z Mitrovic ji poté přestavují na renesanční zámek. V polovině 18. století přestavěn barokně.
Hlavní obrázek místa
Zámek od severu
© Jiří Cukr, 07/2001
První zprávy o vsi Dírné pocházejí z roku 1354, kdy ji drželi bratři Oldřich řečený Pluh z Dírného a Jošt, po nich v letech 1360 až 1378 Jan, Petr, Smil a Václav, jenž byl v r. 1397 purkrabím na Herštejně. V r. 1397 je doložen v Dírné Mikuláš Roth (Růt), purkrabí na Hluboké, který se svým bratrem Albrechtem připojili pečeť ke stížnému listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa. V průběhu 15. století jsou zprávy o Růtech jich častější. V l. 1511–1534 je ve vsi doložen Albrecht z Dírného, jehož synové Bohuslav, Petr a Chval prodali r. 1545 tvrz s dvorem a vesnice Dírnou, Třebějice a Višňovou Barboře z Vrchovišť. Tento majetek potom převzal její manžel Vilém Růt. Z jeho pěti synů zprvu na statku společně hospodařili Albrecht a Bohuchval, ale pak jej r. 1574 prodali Anně Růtové ze Sulevic, která r. 1579 přikoupila vesnice Záříčí u Dírné a Višňovec (zanikla). Po Bílé hoře se Bohuslav mladší vystěhoval se svou rodinou do Saska. Jeho příbuzná Barbora, provdaná za Adama mladšího Vratislava z Mitrovic, uhájila své nároky na dírenský statek a ve své závěti (1618) odkázala matejek příbuzným Vratislavům. Po její smrti r. 1624 koupil Dírnou Kryštof Vratislav z Mitrovic a vyplatil podíly ostatním dědicům. Kryštof Vratislav zde vystavěl na místě tvrze, vyhořelé v r. 1636, zámek. František Adam Vratislav jej přestavěl v l. 1757–1759 v barokním slohu. Rok zahájení přestavby je na podezdívce průčelí. Přitom byl dřevěný most v r. 1759 nahrazen kamenným a naproti zámku byl založen v l. 1759–1761 park s letohrádkem. V odhadu dírenského panství z r. 1803 se popisuje zámek jako dvoupatrová budova čtvercového půdorysu stojící na skále, v přízemí klenutá, v poschodí měla sála a na věži hodiny. Dnes je zámek dvoupatrová budova, do níž se přichází po kamenném mostě do přízemí bývalé věže, která…  číst dále
Kolektiv autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 5. díl, Svoboda, Praha 1986, 26.4. 2008
historie

Dírný, tvrz

Dírný Tvrz. Asi dvě hodiny cesty daleko od Soběslavě na východ leží ves Dírný, rozprostírajíc se na táhlém ostrohu. Z této příčiny a poněvadž jest okolí lesnaté, má Dírný dosti malebnou polohu. Ze směsice rozličných stavení zdvíhá se mohutná věž kostelní, pro niž ani viděti není starodávný kostelík. Ačkoliv bývala tvrz blízko kostela, přece tak není na Dírném, neb přes náves jest napřed dlouhé hospodářské stavení a za ním teprve několik kroků bývalá tvrz a nynější zámek Dírenský, zakryt jsa mnohým stromovím. Zakladatel tvrze volil si totiž poslední výběžek ostrohu, ač nižší mnohem než náves, přece k založení tvrze příhodnější, poněvadž se končí všude v srázné skály. Z rybníka zámeckého, který jest nad zámkem, vycházejí po obou stranách zámku dvě stoky; jedna, do níž voda s velikým hukotem padá, jest zároveň mlýnskou stokou, druhá, jalová, jde příkopem bývalým ve skále vytesaným a spojuje se s první pod zámkem. Jestliže se voda tato za…  číst dále

A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze Království českého 4, 20.5. 2019

Jihočeský kraj,  Tábor  (TA), Dírná

Místa v okolí

 boží muka
 Červená Lhota
 Mezná
 Pluhův Žďár
 Lžín
 Chotěmice
 Budislav
 židovský hřbitov
 synagoga
 Kardašova Řečice
 Tučapy
 kostel sv. Ottona
 boží muka
 Babky
 Brandlín
 kostel sv. Marka
 kostel sv. Víta
 Myslkovice
 Soběslav
 Čertův kámen
 židovský hřbitov
 Choustník
 Dráchov
 Choustník
 Čermákův vrch
 kostel sv. Barbory
 Hamr
 Mnich
 Rýdův kopec
 Svákov
 Talíř
 Weisův dům
 radnice
 měšťanský pivovar
 nová radnice
 Poštovský dům
 sokolovna
 kaple Kalvárie
 děkanství
 Skalice
 boží muka
 Radenín
 synagoga
 Horusický rybník
 židovský hřbitov
 Nežárecká brána
 Landfrasova tiskárna
 synagoga
 Jindřichův Hradec
 židovský hřbitov
 Černovice
 Želeč
 synagoga
 Višněvice
 Višněvice
 Lom
Základní informace místa
ID místa: 6013
Typ místa: zámek
Podkategorie: původní tvrz
Stav místa: zachovalý
Přístupnost: nepřístupno
Uveřejněno: 26.4.2008
Pokud se Vám vložené informace nelíbí nebo jste nalezli chybu, je možné ji opravit.
Upravit, vložit informace

A další podobná místa

Články

Máme za sebou noc čarodějnic, zvyk, jemuž předcházelo utrpení mnoha nevinných lidí

Zajímavosti

Noc z 30. dubna na 1. května je podle starých pověr nejmagičtější nocí celého kalendářního roku. Je to noc, kdy tajemné síly vládnou neobvykle silnou mocí, před kterou měli lidé odpradávna potřebu se chránit. Tato noc byla už od pohanských dob spojena s řadou rituálů, z nichž nejznámější je pálení čarodějnic – zvyk, který se udržuje dodnes. Jak vlastně vznikla tato tradice a co všechno jí předcházelo?

Výměna elektroinstalace v panelovém domě, dobře si rozmyslete kdy se do ní pustit a na co si dát pozor.

Ostatní

Stará hliníková elektroinstalace v bytech v panelových domech pomalu dosluhuje a nejeden byt již má polovinu nefunkčních zásuvek a blikající světla. Sepsal jsem pro Vás co Vás čeká a jak se na výměnu co nejlépe připravit.

Na skok k Panence do Skoků - díl druhý: v dobách největší slávy

Historie

V předchozím díle jsme opustili Mariánské Skoky ve chvíli, kdy vrchnost rozhodla nahradit kapličku novým kostelem. Vydejte se s námi na další úsek cesty po osudech kdysi slavného, poté opuštěného a dnes opět objevovaného magického místa uprostřed nádherné krajiny Žluticka. Naše dnešní vyprávění začínáme v roce 1736.

Les hortillons d'Amiens - zahradníci na vodě

Cestování

Když jsme se rozhodli při své cestě po severu Francie, Normandii a Bretani zastavit v Amiens, věděli jsme, že nás čeká malebné město s řadou památek, v čele s katedrálou Notre-Dame, největší vrcholně gotickou katedrálou ve Francii. Gotických katedrál jsme cestou viděli mnoho – včetně těch nejslavnějších v Chartres a v Remeši. Amiens nám ale nabídlo něco opravdu překvapivého, co jsme jinde nepotkali – Les hortillonnages d'Amiens.

Zapomenutá Halič a skryté klenoty Dušana Jurkoviče

Cestování

Halič je území s dlouhou a značně komplikovanou historií. Nečekanou stopu v tomto kraji zanechal československý architekt, rodem ze slovenské Myjavy, Dušan Jurkovič (1868 – 1947). Jeho jméno máme spojené s pohádkovými chaloupkami Libušín a Maměnka na Pustevnách a dalšími domy inspirovanými lidovou architekturou. To, že je autorem tří desítek vojenských hřbitovů na polsko–slovenském pomezí není až tak známo.

Než se budete radovat z nové kuchyně, je potřeba se některých věcí vyvarovat

Ostatní

Stěhujete se do nového bytu? Plánujete novou kuchyň a těšíte se až v ní poprvé uvaříte? Máme pro Vás několik tipů na co si dát pozor při jejím plánování a realizaci, aby nová kuchyň nebyla zklamáním.

reklama