Turistické cíle v okolí obce Mysločovice

Památné poutní místo Moravy v Hostýnských vrších. Pravěké osídlení sahá až do doby bronzové, kdy zde existovalo rozsáhlé opevněné sídliště. Barokní chrám vybudován v letech 1721 - 1748. Každoroční cíl poutí.

Unikátní stavba šestnáctipodlažní administrativní budovy Baťových závodů je 77,5 metru vysoká a byla tak před 2. sv. válkou nejvyšší budovou tehdejšího Československa. Autorem stavby z r. 1938 je Vladimír Karfík.

Biskupská mincovna v Kroměříži postavena r. 1665, sloužila olomouckým biskupům. Ti měli po staletí od panovníka privilegium ražby. Ukončení provozu r. 1759. Poté zde byly byty zaměstnanců zámku. Rekonstrukce v 90. l. 20. stol., od r. 1998 zde bylo Muzeum moravského mincovnictví. Dnes veřejnosti nepřístupná.

Kvalitní barokní kamenná sochařská práce z r. 1683 sestává z podstavce trojúhelného půdorysu, štíhlého válcového sloupu a nevysokého kvadratického nástavce s křížkem. Stěny soklu zdobí vegetabilní ornamenty. Stavba svěcena 24. května 1686 na svátek Nejsvětější Trojice.

Drobná zděná hranolová boží muka pocházející asi z přelomu 19.-20. století jsou prvně doložena na mapě z r. 1925.

První zmínka o vsi z r. 1261, snad už v 14. stol zde stála tvrz, písemně doložená až r.1571, kdy ji kupuje Volf Lorant z Inky od Buriana Tetoura z Tetova. R. 1650 koupil panství František Horecký z Horky, který přestavěl tvrz v barokní zámek. Od r. 1929 vlastní zámek Baťův koncern, dnes patří obci.

Název Budačina označuje skupinu skalních bloků tvořených pískovci a slepenci. Největší z nich nese jméno Velká skála. Území o rozloze 8,21 ha prohlášeno přírodní památkou r. 1966.

Hrad z konce 13. století byl poprvé zmíněn až r. 1408 za Heralta z Kunštátu. Rozbořen byl za česko-uherských válek koncem 70. let 15. st. Dnes dochován oválný pahorek jádra s dvojnásobnými valy a příkopy a obdélné předhradí.

Dvoupatrový zámek postavený v roce 1615 na místě někdejší tvrze. Střecha věže ve tvaru osmibokého jehlanu pochází z roku 1892, kdy po požáru nahradila původní zastřešení.

Koncem 16. stol. (1567), za Hanuše Haugvice z Biskupic stávala v Chropyni tvrz. O deset let později mu císař Rudolf II. povolil stavbu nového sídla – hradu. Hrad nebyl nejspíše ani dostavěn, protože Haugvic krátce na to zemřel a hrad zpustl.

Výstavbou poškozené tvrziště (pahorek jádra obklopený příkopem) z přelomu 13. a 14. století. Destrukce byla dokonána stavbou venkovního bazénu na pahorku jádra. Jediná zmínka o tvrzi je z roku 1555, kdy je uváděna jako pustá.

Zaniklá tvrz, která se zmiňuje r. 1321, kdy byla v majetku Vlčka z nedalekého hradu Křídlo. V 2. pol. 14. stol. hrad i tvrz koupil Boček z Kunštátu. R. 1437 se tvrz uvádí už jen jako pusté, holé místo – zanikla tedy dlouho před tímto rokem. Dle archeol. výzkumu byla tvrz dřevěná s kamennými základy.